Katalog produktů a služeb > Turistické atraktivity > Český Krumlov > Památky

Synagoga Český Krumlov

Synagoga Český Krumlov, foto Ing. Libor Sváček Synagoga Café

Za Soudem 282
38101 Český Krumlov
Kontakt: Helena Plachtová, Vlašský dvůr, s.r.o.

Telefon: +420 601 590 213

E-mail: synagogue@ckrumlov.cz
WWW: www.ckrumlov.cz/synagoga

Poloha: Český Krumlov
Typ: Památky

Poloha na mapě


Seznam nabídek:


Místní synagoga je jedna z mála staveb tohoto typu, která přečkala období světových válek i totalitního režimu bez větší úhony. Je vnímána jako fenomén sloužící k porozumění historie prostředí. V nově zrekonstruovaném objektu židovského svatostánku se budou konat výstavy mapující historii a pohnuté osudy českokrumlovské židovské obce a další kulturní a společenské akce.

Synagoga v Českém Krumlově s osmibokou věží a střídmým užitím novorománských prvků byla postavena v roce 1909 místní Židovskou obcí. Svůj účel plnila jen do záboru Sudet v roce 1938 a poté byl její osud velmi dramatický. Po 2. světové válce sloužila krátce jako modlitebna pro vojáky americké armády, posléze byla využívána evangelickými církvemi a nakonec se stala skladištěm. V poválečném období se objekt stal majetkem města Český Krumlov, které ho po roce 1990 vrátilo do rukou Židovské obce.

Místní synagoga je jedna z mála staveb tohoto typu, která přečkala období světových válek i totalitního režimu bez větší úhony. První záchranné opravy synagogy realizovala již koncem 90. let Nadace Egon Schiele a na ty pak následně navázal od roku 2008 Českokrumlovský rozvojový fond, který ji v roce 2012 kompletně opravil. Revitalizace českokrumlovské Synagogy byla realizována díky podpoře evropských financí prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (ROP JZ).

Dopravní dostupnost:
Na jižním předměstí Plešivec v Linecké ulici.



..Robert Křesťan a Druhá Tráva

Termín Od - Do
13.05.2016   (Pá)   Rezervovat 19:00

Robert Křesťan a Druhá Tráva

DRUHÁ TRÁVA SLAVÍ 25 LET!

Přední česká kapela Druhá tráva, která se během let odchýlila od původního moderního bluegrassu k nadžánrovému výrazu, slaví čtvrt století na scéně. Rok oslav odstartovala vydáním kompletu DVD/CD/zpěvník nazvaném In Concert, které bylo příznivě přijato jak posluchači, tak i kritikou.

Těšit se můžete na excelentní výkony nejsilnější sestavy Druhé trávy, ve které se kromě zpěváka Roberta Křesťana sešli bendžista Luboš Malina, dobrista Luboš Novotný, kytarista Emil Formánek, kontrabasista Tomáš Liška a bubeník Kamil Slezák. Aktuální koncertní program Druhé trávy zahrnuje průřez tvorby kapely z celé doby existence skupiny s důrazem na skladby ze studiových alb Marcipán z Toleda, Dylanovky a Pojďme se napít.

Druhá tráva vznikla v roce 1991. Od počátku mixuje několik hudebních stylů: bluegrass, folk i rock. Vydala osmnáct alb v Čechách i USA, je několikanásobným držitelem ocenění APH Anděl v kategorii Folk a Country. Pravidelně absolvuje turné po Spojených státech včetně koncertování v centru nejen country hudby v Nashvillu.

Místo konání: Synagoga, Za Soudem, Český Krumlov




..Výstava fotografií Viléma Veverky

Termín Od - Do
15.05.2016 - 30.06.2016   (Po-Ne)

Výstava Viléma Veverky

výstavu fotografií předního českého hobojisty pana Viléma Veverky.
Vernisáž s koncertem 15.5. neděle od 17:00
Výstava 15.5. - 30.6. 2016

Vilém Veverka

V Praze narozený hobojista Vilém Veverka (1978) patří k nejrespektovanějším českým interpretům. Absolvoval Pražskou konzervatoř (F. X. Thuri), Akademii múzických umění v Praze (Liběna Séquardtová) a opakovaně se účastnil kurzů významného francouzského hobojisty Jeana-Louise Capezzaliho. Zásadním impulsem v jeho uměleckém rozvoji však bylo účinkování v „Gustav Mahler Jugend Orchester“ a následné studium u předního německého hobojisty Dominika Wollenwebera na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně. Jeho profesní rozvoj podstatně obohatilo i dvouleté působení v Berlínské filharmonii (stipendista Karajanovy nadace) Víc než inspirátory mu byli též špičkoví zahraniční hobojisté – Albrecht Mayer, Hansjörg Schellenberger, Maurice Bourgue či Heinz Holliger. Nastoupená cesta vyvrcholila jeho vítězstvím v jedné z nejprestižnějších hobojových soutěží – Sony Music Foundation (Tokio, 2003).

Jako sólista na sebe V. Veverka upozornil prováděním soudobé hudby, dnes jeho repertoár zahrnuje díla všech stylových období – od baroka po současnost. Spolupracuje s významnými českými i zahraničními orchestry, k nimž patří zejména PKF – Prague Philharmonia, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Filharmonie Brno nebo Tokyo Filharmonic, Vancouver Symphony Orchestra, Bayerisches Kammerorchester, Münchener Kammerorchester, Slovenská filharmonie, Filharmonie Krakov atd. Nahrál a v českých premiérách provedl řadu náročných skladeb druhé poloviny 20. století (L. Berio, B. Britten, E. Carter, M. Feldamn, W. Rihm, I. Yun, B. A. Zimmermann), včetně koncertů Bohuslava Martinů a Marka Kopelenta (A few Minutes with an Oboist). Jeho interpretační všestrannost podtrhuje nejen první česká kompletní nahrávka Dvanácti fantazií pro hoboj sólo Georga Philippa Telemanna (Supraphon), ale také první souborné provedení Triových sonát Jana Dismase Zelenky s „Ensemble Berlin-Prag“, který v r. 2011 spolu se členy Berlínské Filharmonie založil.

Vilém Veverka je sólistou Filharmonie Brno a ambasadorem francouzské firmy „Buffet-Crampon“. V roce 2014 působil jako „Artist in Residence“ na významném německém festivalu „Mitte Europa“.

V září loňského roku vydal u Supraphonu další, v pořadí třetí sólové album – koncerty J. S. Bacha, A. Vivaldi a G. Ph. Telemanna, které nahrál exkluzivně s Ensemble 18+.

V roce 2016 Viléma Veverku uslyšíme mimo jiné na Pražském jaru, kde vystoupí (24.5.) s Ensemble Berlin-Prag. Se svou koncertní partnerkou, harfenistkou Kateřinou Englichovou, letos pro Supraphon nahraje CD se skladbami impresionistů, Maurice Ravela a Claude Debussy. S Czech Ensemble Baroque se pak na závěr roku představí poprvé na barokní hoboj.

www.vilemveverka.cz
www.ensemble-berlin-prag.com
www.facebook.com/VeverkaVilem

Něco málo slov o autorovi výstavy

Přední český interpret klasické hudby se již několik let (první samostatnou výstavu realizoval v roce 2010) postupně etabluje také jako fotograf. Jsou to dvě témata, která jednoznačně dominují jeho volné tvorbě, portrét a pak právě hory – krajina. Vilém Veverka sám sebe charakterizuje více jako obdivovatele ticha a samoty hor než jako skutečného pur-horolezce. Přesto však, vystoupil na nejvyšší hory dvou kontinentů, nejvyšší horu Ruska, realizoval řadu alpských klasiků atd.

Na aktuální výstavě reflektuje autor svou relativně novou tvorbu, z let 2009 – 2016. Jednou z jeho ambicí pak je předložit divákovi maximálně precizně (pochopitelně i technicky, ve smyslu „jen to nejlepší je dost dobré“) interpretovaný záznam "vnitřní emoce“ (zde můžeme vidět jistou paralelu s hudbou), tedy zachycení a sdílení prožívaného okamžiku. Přitom nemusí jít primárně o „extrémní“ a díky tomu prvoplánově atraktivní místa, kam se Vilém Veverka vláčí se svým stativem a kamerou. Vedle snímků z And tak najdeme i fotografie z Krkonoš nebo Šumavy, scény snad „notoricky“ známé a přeci v novém kontextu, interpretovány autentickým pohledem. Byt' snímky působí na diváka čistě a harmonicky, autor přiznává, že mnohdy byly vytvořeny za náročných klimatických podmínek, či jejich realizace představovala výrazné fyzické nasazení. Není však podstatné, jaký příběh během fotografování autor prožíval, nebo co vše musel pro záběr podstoupit. Dobrá fotografie, má-li být více než řemeslo, musí mít sama o sobě schopnost sdělení, bez komentáře a dodatečného „parfému“ v podobě přidaného příběhu, který by před kritickým divákem cokoliv obhajoval.




..Výstava "Svět českokrumlovských Židů"

Termín Od - Do
01.04.2016 - 31.12.2016   (Po-Ne) 10:00 - 18:00

"Svět českokrumlovských Židů"

V zimní modlitebně synagogy najdou návštěvníci stálou expozici „Svět českokrumlovských Židů", která informace o osudech těchto lidí rovněž dokládá soudobými fotografiemi z významných českokrumlovských ateliérů Seidel a Wolf. Stálá expozice věnuje pozornost zejména rodině Spiro, jejichž firma byla velmi významným podnikatelským subjektem nejen v oblasti výroby papíru a výrazně přispěla k rozkvětu města a regionu. Steinová ocenila, že při celkové obnově synagogy byl mobiliář rekonstruovaný na základě Seidelovy fotografie a že se pomocí zdařilých replik pasířských, kovářských a truhlářských prvků podařilo vrátit synagoze její původní podobu. Součástí expozice jsou i náboženské předměty vyrobené v Izraeli.

Místo konání: Synagoga, Za soudem 282, Český Krumlov




..Cafe Synagoga


Synagoga Café & Bistrot

Spojte návštěvu synagogy s posezením v nové poetické "kavárně s duší", která se nachází v bývalém rabínském bytě s unikátní secesní výmalbou. Cafe Synagoga nabízí vynikající kávu, domácí dezerty, zmrzlinu i ušlechtilé nápoje. Nechybí ani dětský koutek s hracími elementy, kde si vyhrají děti, zatímco rodiče si budou vychutnávat vynikající kávu Nespresso.

Možnosti: možnost platby EUR




..Historie židovství v regionu


..

Židovská komunita byla, a není to jen problém místní jako spíše většiny českých měst, soustavně vytlačována a separována. O vzniku nějakého židovského ghetta, či dokonce města, jak je známe například z Prahy, nelze v případě Krumlova vůbec hovořit. A přitom historie židovského „přisidlování sahá až do první třetiny právě skončivšího tisíciletí. Nejstarší dochované zprávy o židovských obyvatelích jsou totiž už z první poloviny 14. století. Král Jan Lucemburský dovolil, aby se na rožmberském panství usadily čtyři židovské rodiny a jeho syn Karel IV. zvýšil počet těchto rodin na šest (v obojím případě nemuselo jít o usídlení přímo v Českém Krumlově, ale i na jiných místech rožmberského dominia).
V následujícím století se poměr rožmberské vrchnosti i krumlovských měšťanů k židovské komunitě výrazně zhoršil, neboť roku 1494 byli Židé z města vypovězeni a jejich usidlování v něm bylo do budoucna zakázáno. Zákaz pobytu Židů v Českém Krumlově byl v platnosti až do konce 18. století. Od druhé poloviny 18. století, kdy se na krumlovském předměstí Špičáku usadila první židovská rodina, nastává pozvolná obnova židovského osídlení v tomto městě (nejprve na uvedeném předměstí), přičemž svobodně se mohli Židé do Českého Krumlova stěhovat až od roku 1849.
Jejich počet ve městě pak rychle vzrůstal, takže roku 1855 mohl být založen modlitební spolek, který byl přičleněn k Židovské náboženské obci ve Čkyni (kolem roku 1871 měl 24 členů, tj. zřejmě rodin). Sčítání lidu z roku 1880 uvádí v Českém Krumlově 103 osob židovského vyznání.
Už z tohoto stručného výčtu je patrno, proč je stavba českokrumlovské synagogy v místě, které tak nepřálo Židům a které se jejich společnosti tak dlouho a vytrvale bránilo, tolik nepochopitelná. Vždyť samostatná židovská náboženská obec mohla zde vzniknout až v roce 1893. Přitom v nedalekém Rožmberku byla židovská synagoga vystavěna již na rozmezí 17. a 18. století. Krumlovští Židé se větší samostatné modlitebny, avšak už i s chazanem, tedy kantorem, předříkávačem, tzn. nižším synagogálním duchovním, naproti tomu dočkali až v století devatenáctém. A na vlastní svatyni si museli počkat ještě další „století‘.

Převzato z textu Radka Cihly Synagoga v Českém Krumlově.




..Historie Synagogy v Českém Krumlově


Synagoga Český Krumlov, foto Josef Seidel Český Krumlov, foto Josef Seidel

Na počátku 20. století zdejší židovská obec, která se jako taková ustanovila o půl století dříve, staví svou synagogu. Přítomnost Židů ve městě je ovšem staršího data. Existuje doklad, že zde už v první polovině 14. století žilo několik židovských rodin, které byly ale v roce 1494 vypovězeny. Od 17. do 19. století směly žít ve městě nanejvýš tři rodiny. Větší možnosti přinesla Židům až emancipace: roku 1855 vytvořili náboženský spolek, roku 1872 samostatnou obec, a nakonec vybudovali i zmíněnou synagogu (1908—09). Byla postavena podle návrhu architekta Kafky a bohoslužby se v ní konaly do záboru Sudet v roce 1938, tedy pouhých třicet let. Nacisté zničili její vnitřní vybavení a krumlovské Židy poslali na smrt do vyhlazovacích táborů. Stavba sama, na rozdíl od většiny synagog na obsazeném území Sudet, nebyla zbořena ani vypálena. Na sklonku války ji používali k bohoslužbám vojáci americké armády, kteří Krumlov osvobodili, po nich ji převzal sbor Církve čs. husitské. Od roku 1968 sloužila dlouhá léta jako skladiště. Na konci 90. let minulého století v ní byly několik let uloženy vzácné barokní kulisy z proslulého zámeckého divadla. Po roce 1990 došlo k sérii jednání mezi Židovskou obcí v Praze a představiteli města Krumlova, která vyústila v předání synagogy do vlastnictví ŽO v Praze. Současně se obě strany dohodly, že budou hledat takové využití budovy, které by — při respektování skutečnosti, že se jedná o synagogu začlenilo její užívání do chodu a života města.
Převzato z textu ATELIÉR A SYNAGOGA, O pozoruhodném projektu v Českém Krumlově, VĚSTNÍK 4/2006 , J. Daníček

Další informace: Historie Synagogy v Českém Krumlově [PDF 49 kB]



Další nabídky: