Katalog produktů a služeb > Turistické atraktivity > Český Krumlov > Aktivity

Po stopách Rožmberků

Jezdecká pečeť Petra Voka

Poloha: Český Krumlov
Typ: Aktivity; Pěší turistika



Budějovická brána


Latrán č. p. 104, Budějovická brána, pohled směrem do města Český Krumlov, foto: Ladislav Pouzar

Budějovická brána je jedinou z devíti městských bran, která se dochovala do dnešních dnů. Tuto bránu postavil v letech 1598 - 1602 architekt italského původu Domenico Benedetto Cometta z Eckthurnu nákladem Petra Voka z Rožmberka. Tato dvoupatrová čtyřboká věž má z vnější strany charakter pevnostní architektury severoitalského typu, neboť průčelí je kryto mohutnou ochrannou zdí zakončenou cimbuřím. Její vnitřní strana je pokryta freskovou výzdobou se slunečními hodinami v úrovni druhého patra. Nedaleko odtud směrem k pivovaru se nachází další zbytek bývalého městského opevnění - bašta z počátku 16. století, která je jedinou dochovalou stavbou tohoto druhu ve městě.




Minoritský klášter ve městě Český Krumlov


Minoritský klášter ve městě Český Krumlov

Areál minoritského kláštera je přístupný barokní branou z Klášterní ulice, za níž se rozkládá nádvoří zvané Tramín. Odtud jsou přístupny všechny hlavní části areálu - kostel Božího těla, větší konvent minoritů, k němu z jižní stany přiléhající menší tzv. konvent bekyň a klášterní zahrada, vymezená ohradní zdí od Pivovarské ulice, dále renesanční částí pivovaru a další zdí až ke kněžišti kostela.




Zámecká věž


Kaple sv. Jiří na zámku Český Krumlov

Válcová hmota věže v jádře gotická, renesančně nastavěná, prozrazuje svůj vývoj ve svém vnějším vzhledu. Věž náleží nepochybně výstavbě v polovině 13. století, stejně jako přilehlý trakt. Nejstarší je spodní část v rozsahu přízemí a první patro. Lze připustit, že druhé patro vzniklo někdy ve 14. století. Třetí patro náleží prostoru renesanční zvonice, ale není vyloučen jeho gotický původ. Ve zvonici se totiž zachoval zvon s datem 1406. Věž byla do dnešní podoby dostavěna v roce 1581 bezpochyby podle projektu Baldassara Maggi z Arogna. Roku 1590 se uvádí výzdoba věže i Hrádku malířem Bartolomějem Beránkem - Jelínkem. Roku 1947 se provedla velká oprava a zabezpečení věže. V letech 1994-1996 byly malby věže zrestaurovány a zčásti zrekonstruovány a věž celkově opravena.




Hrad a zámek Český Krumlov


Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znakem pětilisté růže. Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602. S jejich jménem a třemi staletími vlády je spojena doba největšího rozkvětu hradu i města. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky, zaujímající nejvyšší úřady v Království českém.




Kostel sv. Jošta ve městě Český Krumlov


Kostel sv. Jošta v Českém Krumlově, foto: Libor Sváček

Na tomto místě stávala původně kaple nebo kostelík sv. Jošta, založený před rokem 1334 Petrem I. z Rožmberka, jenž byl součástí rožmberského panského špitálu (Latrán č. p. 13). Na tuto budovu upomínají dochované gotické konstrukce a detaily.




Kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov


Chrám sv. Víta, Český Krumlov, foto Tibor Horváth, 2005

Kostel sv. Víta je gotická trojlodní stavba pocházející z období 1407 - 1439. Byl ovšem vystavěn na základech starší stavby z roku 1309. V 17. a 18. století byl kostel rozšiřován a upravován. Gotický vstupní portál pochází z roku 1410.
Výška postranních lodí dosahuje výšky lodi hlavní, což řadí krumlovský kostel sv. Víta mezi kostely halového typu. Délka kostela od východu k západu je 44 metrů - tzn. 125 stop, jeho šířka a výška 20 metrů.




Jezuitská kolej


Jezuitská kolej

Čtyřkřídlá jedno - až třípatrová budova s centrální dispozicí kolem středního, mírně lichoběžníkovitého dvora je na západní straně spojená krátkou úzkou chodbičkou s prelátskou oratoří ve farním kostele sv. Víta a na východě s někdejší jezuitskou kolejí ( Horní č. p. 154). Budova je vystavěna na skalní vyvýšenině nad meandrem řeky Vltavy.