Katalog produktů a služeb > Turistické atraktivity > Český Krumlov > Archiv > Archiv významných kulturních akcí 2016

200 LET HOŘICKÝCH PAŠIJOVÝCH HER

..

Latrán 50
38101 Český Krumlov
Kontakt: Návštěvnické centrum

Telefon: +420 380 722 000

E-mail: informace@divadlock.cz
WWW: www.klasteryck.cz

Poloha: Český Krumlov
Typ: Archiv významných kulturních akcí 2016


V roce 2016 uplyne 200 let od prvního písemně doloženého představení pašijových her v Hořicích na Šumavě. V rámci tohoto významného jubilea vznikl česko-německý projekt 200 let hořických pašijových her, který si klade za cíl připomenout česko-rakousko-německé společnosti někdejší slávu tohoto šumavského fenoménu.

Projekt je zaměřen především na veřejnost z česko-rakousko-německého regionu. Oborově zaujme milovníky divadla, filmu, historické dokumentární fotografie, scénografie a umění. Vzhledem k místopisné lokaci Hořic na Šumavě přiláká projekt i zájemce o dějiny českokrumlovského regionu spojené s odsunem německého obyvatelstva, dosídlováním pohraničí a proměnou kulturní krajiny.



Výstava 200 let hořických pašijových her

Termín Od - Do
28.05.2016 - 28.09.2016   (Po-Ne) 10:00 - 18:00

Plakát Pašije

Dvojjazyčná česko-německá výstava a publikace 200 let hořických pašijových her představí příběh šumavského mysteria o životě a utrpení Ježíše Krista. Pasáže o historii slavných her, výtvarné podobě zbořeného divadla a životních osudech německých i českých aktérů her doplní velké množství fotografického materiálu a instalace dochovaných exponátů.

Nedílnou součástí výstavy je promítání filmu Kraj českých pašijových her, jež dokumentuje obnovu pašijových her českými dosídlenci v roce 1947, výstavu obohatí historický model pašijového divadla z roku 1893 o rozměrech 224 × 84 × 62 cm, části kostýmů bývalého divadla, plakáty, propagační materiály nebo také kamenná koule z původního zařízení na zvukový efekt hromu.

Místo konání: Kláštery Český Krumlov, Bývalý konvent klarisek, Latrán 50, Český Krumlov




DOPROVODNÝ PROGRAM K VÝSTAVĚ 200 LET HOŘICKÝCH PAŠIJOVÝCH HER:





Vernisáž výstavy a křest publikace 200 let hořických pašijových her

Termín Od - Do
28.05.2016   (So) 15:00

Plakát Pašije

Na vernisáži výstavy 200 let hořických pašijových her dne 28. 5. 2016 proběhne ve velkém sálu bývalého konventu klarisek za účasti hořických Němců křest česko-německého katalogu výstavy.

Místo konání: Kláštery Český Krumlov, Velký sál bývalého konventu klarisek, Latrán 50, Český Krumlov




Představení hořických pašijových her

Termín Od - Do
28.05.2016   (So) 17:00

Hořické pašijové hry Hořické pašijové hry

Divadelní představení současných pašijových her. Roku 1993 obnovené pašijové hry dodnes připomínají někdejší slávu šumavského mysteria.

Na přelomu 19. a 20. století představovaly hořické pašijové hry významnou kulturní událost Šumavy. Celodenní představení s 300 herci, živými zvířaty, orchestrem a pěveckým sborem se odehrávala v bohaté výpravě moderního divadla pro 1554 sedících diváků. Roku 1897 zaznamenala americká společnost představení hořických pašijí na filmový pás. Vznikl tak první hraný film realizovaný na území našeho státu. Po odsunu hořických Němců se dosídlenci pokusili původní tradici obnovit v českém provedení. Poúnorová likvidace pašijového areálu souvisela se snahou vymazat tuto významnou tradici z kolektivní paměti české společnosti.

Místo konání: Kláštery Český Krumlov, zadní zahrada bývalého minoritského kláštera, Český Krumlov




Slavnostní koncert: Jaroslav Krček & MUSICA BOHEMICA

Termín Od - Do
28.09.2016   (St) 18:00

Kláštery Český Krumlov

Slavnostní koncert v českokrumlovském klášterním kostele Božího Těla a Panny Marie pořádaný u příležitosti ukončení projektu 200 let hořických pašijových her.

Během koncertu zahrají Jaroslav Krček a Musica Bohemica vokálně-instrumentální cyklus Hořické pašije (Mysterium Hoericense).

Místo konání: Kláštery Český Krumlov, Klášterní kostel Božího Těla a Panny Marie, Český Krumlov




Hořické pašijové hry v HOŘICÍCH NA ŠUMAVĚ


Hořické pašijové hry Hořické pašijové hry

Tradiční srpnová představení pašijových her v přírodním amfiteátru v Hořicích na Šumavě.

Hořické pašijové hry jsou členem mezinárodní organizace EUROPASSION. Příběh vypráví o posledních dnech Ježíše Krista obsahuje scény Poslední večeře Páně, Rozjímání v zahradě Getsemanské, Zajetí a soud Krista u Velké rady, Soud u krále Heroda a Piláta Pontského. Vrchol inscenace tvoří scény Odsouzení Krista, Křížová cesta, Ukřižování a Vzkříšení Krista.

Program k jubileu 200 let Hořických pašijí v Hořicích:

6. 8. 2016
10:00 / MUSICA VIVA: chrámové a pašijové písně / Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
11:00 / Prohlídka expozice Hořické pašijové hry / Kulturní dům
13:00 / Slavnostní přivítání hostů / Kulturní dům
13:15 / Přednáška Mons. prof., Dr. Karla Skalického, Th.D. na téma Pašije / Kulturní dům
14:00 / MUSICA DIVINA: chrámové a lidové písně / Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
16:30 / Představení hořických pašijových her / Amfiteátr pašijových her

13. 8. 2016
16:30 / Představení hořických pašijových her / Amfiteátr pašijových her
20:30 / Představení hořických pašijových her / Amfiteátr pašijových her

Hořické pašijové hry se konají za každého počasí před krytým hledištěm. Představení je tlumočeno do znakové řeči a trvá 90 minut.




Historie Pašijových her


Tradice hořických pašijových her sahá až do 13. století, což je úzce spjato s těžkými životními podmínkami poddaného lidu, které byly někdy až nesnesitelné. Náboženství se stává často východiskem z utrpení. Prostý lid spojuje své utrpení s utrpením Krista a věří, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Lidé hledají dobro a zlo a snaží se je zobrazit v lidových hrách, které se nesou v náboženském duchu a souvisí s dobou, ve které vznikaly. Tato aktivita však během 17. století vlivem neustálých válek pohasla. Další obnovení tradice začíná počátkem 19. století a vychází z duchovního cítění prostého lidu Hořic.

Prvé uvedení Pašijí v Hořicích se datuje rokem 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Paul Gröllhesl, který též sepsal text pro pašijové hry s názvem: "Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista - truchlo - hra o pěti jednáních s předehrou" a tím fakticky založil novou tradici hořických pašijí. V letech 1816 - 1840 se hrávalo o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů. Tradice her a jejich stoupající úroveň přispěly k tomu, že jejich pověst pronikla daleko za hranice a stala se podnětem k organizování Pašijí po celé Evropě, Rakouskem počínaje a Španělskem konče. Pro velký ohlas a zájem se hořičtí rozhodli postavit samostatnou budovu divadla. A tak 25. června 1893 bylo divadlo otevřeno a ještě v témž roce zde Pašije zhlédlo na 40 000 diváků. Pašijové hry se staly pověstnými v širokém okolí a tak není divu, že v té době navštívili hry i významní činitelé, například císařská rodina, kníže Schwarzenberg, vysocí církevní hodnostáři. Na rozdíl od jiných pašijových míst, kde se většinou hrává s několikaletou pauzou, se v Hořicích hrávalo častěji. Jen po dobu 1. a 2. světové války byly hry přerušeny. V období 2. světové války sloužilo divadlo jako skladiště vojenské výzbroje. Po skončení války se podnětem obnovy pašijových her stala výzva Jaroslava Tomáše Vetešníka. Byl zahájen nácvik hry s redukovaným obsahem a provedeny opravy budovy.

Již v roce 1947 se v divadle konaly první česky hrané Pašijové hry s redukovaným obsahem. V následujícím roce se hrály podruhé, tentokrát již celé. Uvedení her v této době, vlastně poprvé česky, bylo symbolem nástupu české řeči a obyvatel do kraje. Po roce 1948 se již v Hořicích nehrálo a v šedesátých letech byla zbořena i budova divadla. Na zásah komunistických ideologů tím pokus o poválečnou obnovu her končí. Jejich tradice byla po dlouhá léta trnem v oku kulturním cenzorům.

V rámci polistopadové euforie, zazněly připomínky, že by bylo vhodné a slušné zabývat se otázkou pašijí. Starosta ing. Čunát inicioval svolání valné hromady, aby se ustavila Společnost pro obnovu tradic pašijových her s názvem Pašije. Stalo se tak 27. 12. 1990. Kladla si za cíl soustředit materiály, týkající se pašijí se záměrem uspořádat výstavku, případně navštívit zahraniční představení pašijí, navázat zahraniční styky a hlavně navázat na tradici.