Zlatá Koruna
38101 Zlatá Koruna
Kontakt: Milan Štindl
Telefon: +420 380 743 119
Fax: +420 380 743 223
E-mail: ou@zlatakoruna.cz
WWW: www.zlatakoruna.cz
Poloha: Region Český Krumlov
Obec Zlatá Koruna se nachází na úpatí hory Kleť mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Převážná část obce je součástí Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Na vnímavé návštěvníky Zlaté Koruny dodnes působí její genius loci. Umocňuje jej i vcelku nedotčené a krásné krajinné prostředí protnuté údolím čistého toku řeky Vltavy, které obepíná obec ze tří stran.
Kaňon Vltavy je v rámci NATURY 2000 zařazen do seznamu přírodních Evropsky významných lokalit.
Zlatá Koruna je jedním z nejnavštěvovanějších míst Jihočeského kraje.
První písemná zpráva 1263
Katastrální výměra celkem 911 ha :
Zlatá Koruna 205 ha, Plešovice 391 ha, Rájov 315ha.
Nadmořská výška:
nejnižší bod 442 m n. m.
nejvyšší bod 644m.n.m.
Počet obyvatel: 694 (k 1.9.2005)
Podíl žen 50,4 %
Průměrný věk: 38,80
Podnikatelské subjekty: 139
| Termín | od - do |
| 01.01.2007 - 31.12.2007 (Po,St) | 07:00 - 11:30 |
| 01.01.2007 - 31.12.2007 (Po,St) | 12:00 - 17:00 |
Starosta: Milan Štindl
Místostarosta: Růžena Moučková
Hospodářka: Jiřina Postlová
Matrikářka: Ing. Jaroslava Bednářová
Kontaktní a identifikační údaje
Oficiální název: Zlatá Koruna
Přidružené části: Plešovice, Rájov
Adresa: Zlatá Koruna čp. 41., 381 01 Český Krumlov
Telefon: 380 743 119
Fax: 380 743 223
E-mail: ou@zlatakoruna.cz
IČO: 00246212
1263 - Sancta Corona
1350 - Heiligen Chron
1414 - klášter Svaté Koruny
1609 - Zlatá Koruna
První písemná zmínka je z roku 1263. Klášter založil roku 1263 Přemysl Otakar II. na obranu svých zájmů před pronikáním Vítkovců z jihu do vnitřku Čech. Několik příznivců věnovalo klášteru velký pozemkový i jiný majetek, takže v době rozkvětu sahalo panství od Českých Budějovic až k zemským hranicím. Po smrti Přemysla Otakara II. byl ještě nedostavěný klášter zničen Kumány. V letech 1281 až 1291 bylo opatství znovu postaveno s pomocí krále Václava II. Roku 1354 klášter vyhořel, ale byl znovu postaven. Během husitských válek dvakrát napaden a vypleněn. Valné části majetku se pak zmocnili Rožmberkové. Opatství a klášter byly zrušeny císařem Josefem II. v roce 1785. V prostorách zřízeno vojenské bělidlo, potom továrna na hedvábí, továrna na tužky, na tištěné kartony a soukenický provoz, také strojírna a slévárna. Hospodářské potíže nejrůznějšího druhu se přičinily roku 1909 o zastavení veškerého průmyslového podnikání. Krátce po roce 1945 byla pro veřejnost zpřístupněna většina zrenovovaných klášterních objektů. Z vnější části kláštera se stala roku 1785 vesnice, roku 1848 pak samostatná obec.
Klášter Zlatá Koruna
(http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/histor/i_klaszk.htm)
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie - gotická stavba započatá koncem 13. století. Kostel je třílodní a nemá věž. Krásné gotické kamenické práce v celém objektu, zejména v okenních kružbách. Vnitřní zařízení většinou barokní.
Budova malého konventu - založeno kolem roku 1500 (gotické jádro), roku 1609 přistavěn dormitář
Kostel svaté Markéty - stavba z druhé poloviny 13. století, úprava z roku 1491, částečně pozměněno barokní přestavbou. Při požáru v roce 1854 zničen krov a klenba presbytáře. Kostelík se uchoval v půdoryse a obvodních zdech. Nyní objekt slouží jako obytný dům.
Tvrz Štěkře
(http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/histor/i_tvrste.htm)
Obec se nachází v Chráněné krajinné oblasti Blanský les na úpatí hory Kleť. Na vnímavé návštěvníky Zlaté Koruny dodnes působí její genius loci. Umocňuje jej i vcelku nedotčené a krásné krajinné prostředí protnuté údolím čistého toku řeky Vltavy, která obepíná obec ze tří stran.
Přemysl Otakar II, král železný a zlatý, jako dík za vítězství nad Uhry v bitvě u Kressenbrunnu dostál svému slibu vystavět slavný klášter. Klášteru bylo dáno jméno Svatá čili Trnová Koruna, neboť král Přemysl obdařil klášter svatým ostatkem - trnem z trnové koruny, kterou měl na hlavě Kristus při ukřižování. Relikvie byla vsazena do zlata, a tak se původní název neujal. Brzy se klášteru začalo říkat Zlatá Koruna, a to jméno už mu zůstalo.
Zlatokorunský opat se dověděl, že pan Vilém z Rožmberka, kterému klášter zbudovaný na panství jeho rodu byl trnem v oku, namluvil císaři, že klášter Zlatá Koruna je téměř opuštěn, a proto bez užitku. Na cestě už byl císařský úředník, aby situaci prošetřil. Před jeho příjezdem opat svolal všechny mnichy z okolí, své poddané z okolních vesnic i čeleď a oblékl je do mnišských kuten. Posadil je k mohutným latinským knihám a nařídil, že nikdo z nich nesmí promluvit, aby neprozradil svou nevědomost. Císařský úředník tedy všude spatřil skupiny mnichů zahloubaných do četby latinských knih, ale nikoho z nich se neodvážil na nic zeptat, aby neprojevil svou vlastní neznalost. Zpráva, kterou podal císaři o životě v klášteře byla zřejmě kladná, neboť klášter Zlatá Koruna zůstal ušetřen a snahy dobyvačného Rožmberka vyšly naprázdno.