Benešov nad Černou 126
38282 Benešov nad Černou
Kontakt: Korchová Veronika
Telefon: +420 380 322 137
Fax: +420 380 312 118
E-mail: starosta@benesovnc.cz
WWW: www.benesovnc.cz
Poloha: Region Český Krumlov
Obecní úřad
Starosta : Korchová Veronika
Zástupce starosty : Jaroslava Štefániková
Telefon : +420 380 322 137
Fax : +420 380 312 118
E-mail : starosta@benesov-obec.cz
PSČ : 382 82
Základní statistická data
První písemná zpráva 1332
Rozloha obce : 5706 ha
Nadmořská výška : 661 m nad mořem
Počet obyvatel 1374
Podíl žen 55 %
Průměrný věk 37,9
Základní školy 1
Podnikatelské subjekty 225
Domovní bytový fond : (v roce 1991)
celkem domů: 393
z toho rodinných: 352
z toho bytových: 28
ostatní budovy: 13
Další informace: Další statistické údaje [PDF 36 kB]
Části obce
Benešov nad Černou
Černé Údolí
Daleké Popelice
Děkanské Skaliny
Dluhoště
Hartunkov
Klení
Kuří
Ličov
Pusté Skaliny
Valtéřov
Velké Skaliny
Velký Jindřichov
Vývoj názvu obce
1332 - Heinricus pleb. de Peneschave
1596 - Benessow
1789 - Beneschau
1854 - Deutsch Beneschau
1946 - Benešov nad Černou (podle řeky Černé)
Znak obce
historie :
Znak města se asi vyvinul ze starého pečetního znamení s erbem vrchnosti, pánů z Michalovic (do r. 1387). Je doložen na pečetích z 18. století. Teprve koncem 18. století byl dřívější jednoocasý nekorunovaný lev nahrazován nesprávně českým lvem, v jednom případě i s korunou na hlavě. Vzhledem k tomu je pochybná i původnost barev dnes užívaných; je možné, že teprve během doby byly z neporozumění staré markvartické barvy zaměněny českými královskými.
popis :
Na červeném štítě je vztyčený stříbrný lev jednoocasý a nekorunovaný.
Historie obceBenešov nad Černou založil ve druhé polovině 13. století Beneš z Michalovic jako osadu pod tvrzí. První písemná zmínka je z roku 1332, kdy byla původní kaple sv. Jakuba rozšířena a vznikl kostel. Pojmenování městečka bylo odvozeno od jména zakladatele osady - Beneše z Michalovic. Jan Jiří ze Švamberka propůjčil benešovským občanům právo vařit pivo, pořádat výroční trhy v úterý velikonoční a na den sv. Jakuba. Roku 1383 byl Benešov povýšen na městečko a byla mu udělena některá práva a svobody. Roku 1387 Benešov koupil Oldřich z Rožmberka k panství Nové Hrady. Oldřich II. z Rožmberka v roce 1423 potvrdil městečku dřívější výsady a práva a přiznal mílové právo. Z roku 1553 je první zmínka o radnici a špitále. Známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan zde zakládá a staví roku 1570 pivovar. Roku 1594 byla vystavěna renesanční budova radnice na náměstí. Roku 1881 bylo městečko povýšeno na město a původní název byl změněn na Německý Benešov. Následkem častých požárů v letech 1619, 1801, 1849, 1863 a 1891 byl zcela setřen starobylý ráz města. Nově postavená německá šestitřídní škola se dvěma paralelními třídami a zemědělskou školou pokračovací byla dokončena 20. žáří 1885. Obživu obyvatelstvu skýtaly mlýny, pily, hamry, továrna na dřevěnou vlnu a obchod se dřevem. Také zde bylo rozvinuto zemědělství a městská řemesla, především hrnčířství. Benešov nad Černou je od roku 1995 městskou památkovou zónou.
Památkové objekty v obci
Tvrz Benešov nad Černou - založena ve 13. století, od husitských válek opuštěna
Kostel sv. Jakuba staršího - původně gotický, barokizován v 17. století.
budova radnice (č.p. 126) z roku 1594
bývalý pivovar z roku 1570
socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1726 na tříbokém sloupu s reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochami sv. Šebestiána, Floriána a Rocha
Archeologické nálezy
Náhodně nalezený kamenný mlat z doby kamenné.
Archeologickým výzkumem (1997-1998) v č.p. 125 odhalen původní půdorys domu v jeho středověké podobě a část pekařské pece.
Vedle radnice se nachází jeden z nejstarších dochovaných domů, dům č. 125. Počátky jeho výstavby spadají do 14. stol. Vznikl spojením dvou původně pozdně gotických domů v jeden. V roce 1579 (letopočet naleznete v portále v mázhausu) byla provedena jeho renesanční přestavba. Ta učinila z objektu zřejmě architektonicky nejvýznamnější stavení tehdejšího náměstí.
PřírodaV bezprostřední blízkosti obce se nacházejí dvě nejstarší přírodní rezervace v Evropě (r.1838): prales Hojná Voda a Žofínský prales. Smrkové, bukové a smíšené lesy s četnými rašeliništi jsou zdrojem přirozené akumulace vod. Pramení zde řeky Lužnice, Malše, Černá a Stropnice. Okolím Benešova nad Černou vedou turistické a naučné stezky.
Zajímavosti a osobnosti
U svého strýce ve mlýně zde trávil prázdniny známý spisovatel Adalbert Stifter, jemuž v údolí řeky Černé obyvatelé Benešova postavili pomníček.
Senzitivní mapa naučné stezky Brána do Novohradských hor
Pověsti a legendy
Těsně před místem, kde říčka Černá opouští obec, spatřili lidé Pannu Marii. Stála na mohutném balvanu a máchala pleny. Po jejím zmizení zůstaly ve tvrdém kameni otisky stop jejích nohou a záhybů jejího pláště.
Nedaleko Benešova, v jeskyni pod mohutnou skálou, je ukryt nesmírný poklad, který se otevírá na Květnou neděli ve chvíli, kdy v blízkém kostele zpívají velikonoční pašije. Chudobná vdova s malým děckem vzala černou slepici, která má přinášet štěstí a vydala se za pokladem. Skála se otevřela, žena odložila dítě i drůbež a s náručí plnou peněz, šperků a drahokamů vyšla před jeskyni. V tu chvíli se skála zavřela a nešťastné matce nezbylo, než se vrátit domů. Byla bohatá; černá slepice jí přinesla štěstí, ale zároveň veliký zármutek, protože ztratila své dítě. Za rok se zoufalá žena opět vrátila k jeskyni, ovšem v tu chvíli už netoužila po majetku. Když se skála otevřela, popadla znovunalezené dítě a vrátila se šťastná domů.
Další informace