Encyklopedie > Město Český Krumlov > Historie města Český Krumlov > Historie hospodářství ve městě Český Krumlov > Historie cechů a řemesel ve městě Český Krumlov

Historie cechu perníkářů v Českém Krumlově

Perníkářská forma ve tvaru srdce, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově Nejstarší zmínka o perníkářích v Českém Krumlově je doložena k roku 1617, kdy se připomíná zdejší perníkářský mistr Jakub Prunner. Významným dokumentem týkajícím se výroby perníku v tomto městě je cechovní pořádek pro cech pekařů, do něhož patřili i perníkáři, vydaný roku 1652 kněžnou vdovou Annou Marií Braniborskou z Eggenberku, která spravovala českokrumlovské panství místo svých nezletilých synů. Z cechovního pořádku se dozvídáme, že ten kdo se chtěl stát mistrem, musel zhotovit tzv. mistrovský kus, jenž vypovídal o vysoké úrovni jeho schopností. Dále se perníkářům dovolovalo, aby své výrobky prodávali v Českém Krumlově a na celém panství. Kromě toho získali i povolení k prodeji vosku a medu. Vosk používali perníkáři k výrobě svíček, které obvykle patřily do sortimentu jejich zboží.

Nejstarší dochovaná perníková forma (oboustraná) z roku 1645, na líci postava kavalíra, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov Otisk perníkové formy va tvaru kavalíra, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov Otisk perníkové formy va tvaru dámy, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov Nejstarší dochovaná perníková forma (oboustraná) z roku 1645, na rubu postava dámy, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov

Perníkářská forma ve tvaru děťátka v zavinovačce, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově Ve druhé polovině 17. století se v Českém Krumlově připomíná k roku 1651 perníkář Jiří Sinn, který se do města přistěhoval z Rakous, a perníkářský mistr David Kirschberger, jenž se ve městě usadil roku 1667. Perníkáři prodávali své zboží v Českém Krumlově, na jarmarcích a zejména na poutích. Prodej perníku byl chráněn různými privilegii, která zajišťovala výsadní postavení českokrumlovských perníkářů před konkurencí. Přesto však docházelo k různým sporům o přednost při prodeji. Podobný konflikt vypukl například na počátku 18. století mezi perníkáři z Českého Krumlova a Českých Budějovic, kteří se přeli o právo prodávat své výrobky na mariánském poutním místě Kájov.

Perníkáři působili v Českém Krumlově až do první světové války; jedním z posledních příslušníků tohoto řemesla byl Josef Petziwal, který si roku 1878 koupil ve městě perníkářskou dílnu. Po první světové válce se výroby perníku postupně ujali cukráři a definitivně toto svérázné řemeslo zaniklo s nástupem průmyslové výroby perníku a s rostoucím zájmem o jiné druhy cukrovinek.

Otisk kruhové perníkové formy, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov Kruhová ornamentální forma na perník z r. 1656, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov

O tom, jak vypadal perník v 17. a 18. století, nás informují staré perníkářské formy a dobové recepty. V Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově se nachází rozsáhlá sbírka barokních perníkářských forem, z nichž dvě nejstarší jsou datovány do roku 1645. Formy si vyřezávali sami perníkáři z hruškového dřeva. Do forem vysypaných hrachovou moukou, jež měla zamezit lepení, se vtlačovalo těsto z medu, žitné mouky a koření.

Perníkářská forma ve tvaru šlechtičny s vějířem, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově Perníkářská forma ve tvaru hvězdy s Pannou Marií a Ježíškem, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově

Škála motivů forem z Českého Krumlova je velice pestrá. Mezi nejčastější náměty patří nemluvně v peřince, srdce, voják, ryba, kavalír, dáma, květiny a řada dalších figurálních i ornamentálních motivů. Zajímavý soubor tvoří formy s náboženskými náměty. Jedná se o zpodobení Panny Marie s Jezulátkem, světce a církevní symboliky. Takto tvarovaný perník se prodával zejména na poutních místech. Pro Český Krumlov jsou typické formy s námětem ryby. Perníkové ryby se začaly podle pověsti zhotovovat v souvislosti s legendou o velkém suchu, které na počátku 17. století postihlo celý kraj. Ukončila je až průtrž mračen, po níž vystoupila voda ze břehů a všude se objevily ryby. Déšť prý vyprosili svými modlitbami v poutním kostele Kájov obyvatelé Českého Krumlova a Českých Budějovic.

Otisk perníkářské formy ve tvaru krále, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově Otisk perníkářské formy ve tvaru šlechtického páru, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově

Perníky se kupovaly jako dárky dětem, jejich prostřednictvím bylo možné vyznat lásku a v neposlední řadě měl perník uplatnění i v kuchyni, neboť se používal jako přísada do omáček nebo se jím sypaly kaše.

Otisk perníkářské formy ve tvaru Panny Marie s Ježíškem, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově Recept na krumlovské medové perníčky:

300 g žitné mouky
150 g cukru
120 g medu
2 vejce
koření (anýz, hřebíček, skořice)
prášek do perníku

Těsto zpracováváme na vále, mouku prosijeme a přidáme do ní ostatní přísady. Vypracujeme tužší těsto a vykrajujeme z něj tvary, které pečeme na dobře vymaštěném plechu. Po vychladnutí perníčky ozdobíme polevou z bílků.

(pj,zp)

Další informace:
Historie cechů a řemesel ve městě Český Krumlov