Encyklopedie > Město Český Krumlov > Historie města Český Krumlov > Historie kultury ve městě Český Krumlov > Architektura ve městě Český Krumlov

Sluneční hodiny ve městě Český Krumlov

Historie a vývoj měření času

Měření času a dělení roku na menší části se vyvíjelo spolu s lidstvem od jednoduchého rozeznávání den - noc, přes rozdělení ročních období, až po dělení základní časové jednotky našich předků - jednoho dne. Objev zákonitostí pohybu planet a rozpoznání dráhy Slunce pomohl urychlit vývoj časoměrných systémů.

Na tvorbě a rozšíření slunečních hodin se podílely především církevní řády. Ještě v 17. a 18. stol. sloužily sluneční hodiny k výzdobě fasád významných objektů. Nauka o slunečních hodinách - gnómonika - se ještě v 18. století přednášela na některých univerzitách.

Horní č. p. 154, hotel Růže, grafika slunečního orloje na jižní fasádě objektu

Základem měření času slunečními hodinami je pohyb stínu vrhaného zpravidla tyčovým ukazatelem za slunečného počasí na světlou plochu, opatřenou příslušným číselníkem. Stín přitom nahrazuje ručičku hodin poháněnou pohybujícím se Sluncem. Umístění slunečních hodin v jádrech měst je velmi nesnadné a místy jejich výskytu jsou zejména zdi velkých, často církevních objektů, věže apod. obrácené na jih nebo jihovýchod. Na západních nebo k severu přivrácených stěnách se vyskytují jen vzácně.

Konstrukce číselníku závisí jednak na tom, ke které světové straně je stěna obrácena, jednak na tvaru ukazatele, tzv. stylusu (z řeckého "stylos" - hůlka), vrhajícího stín na číselník. Buď je stylusem tyč, zasazená do stěny vodorovně kolmo nebo šikmo, a to rovnoběžně se zemskou osou. Šikmému stylusu, jenž svírá s vodorovnou rovinou úhel rovný místní zeměpisné šířce, se říká polos.

Popis českokrumlovských slunečních hodin

V Českém Krumlově se nacházejí patery sluneční hodiny. Jsou zde zastoupeny hodiny s polosem a číselníkem, na němž můžeme nalézt číslice arabské i římské. Jedná se o hodiny poloorlojní, které ukazují čas dvakrát po dvanácti hodinách. Všechny českokrumlovské hodiny jsou orientovány na jih.

Nejkrásnější a také nejsložitější sluneční hodiny se nacházejí na jižním průčelí hotelu Růže ( Horní č. p. 154), bývalé jezuitské koleje, kterou podle projektu jezuity P. Alexandera postavil v letech 1586 - 1588 Baltazar Maggi z Arogna. Tyto originální sluneční hodiny mají bohatou gnómickou náplň a jsou skutečným "slunečním orlojem", ojedinělým v celých jižních Čechách. Podle odborníků s nimi mohou soutěžit jen sluneční orloje v Praze, především v Klementinu.

Horní č.p. 154, hotel Růže, sluneční orloj na jižní fasádě objektu, foto: V. Šimeček

Tento sluneční orloj má pětinásobný obdélníkový rám vyplněný číselníkem poloorlojních hodin. Číselník tvoří hodinové přímky, označené římskými čísly, s příslušným čtvrthodinovým dělením. Na polosu je navlečen prstenec, jehož stín ukazuje řadu veličin na vnitřním číselníku. Ten tvoří především datové čáry (ve tvaru hyperbol) s přímkovým rovníkem uprostřed. Soustavu datových čar dole omezuje obratník Raka, nahoře pak obratník Kozoroha. Žlutě jsou vyznačeny zvířetníkové rovnoběžky se schematickými obrázky jednotlivých znamení zvěrokruhu. Padne-li stín prstence na příslušnou rovnoběžku, vstupuje Slunce do odpovídajícího znamení. Další druh datových čar patří jednak dobám východů (ORITUR) a západů (OCCUMBIT) Slunce, zaokrouhleným na půl hodiny (arabské číslice), jednak příslušným délkám dnů mezi uvedenými dobami východů a západů Slunce (římská čísla). Při renovaci v roce 1898 byly patrně za rámem doplněny přesnými daty východů a západů. Červené hodinové přímky a červená arabská čísla 11 - 1 vyznačují tzv. italské hodiny, které udávají, kolik hodin zbývá do západu Slunce. Modré hodinové přímky, nazývané "babylonské" počítají hodiny od východu Slunce. K nim patří modré číslice 1 - 5.

Orloj zdobí latinské nápisy, které jsou význačným doplňkem číslic. Horní nápis ve volném překladu zní : "Žluté čáry vedené středem sféry značí, jak dlouhý je den a kam Slunce shýbá své otěže. Červené přímky ukazují, kolik zbývá denních hodin, modré směry značí, kolik jich uplynulo." Tento nápis dokumentuje pedagogické snahy jezuitů-profesorů přiblížit využívání hodin chovancům koleje, kterým gnómoniku jistě přednášeli. Velká písmena v nápisu jsou zároveň římskými číslicemi udávajícími letopočet 1662, jenž dokazuje, že orloj vzniknuvší před rokem 1600 byl stále doplňován a zdokonalován. O tom svědčí i záznamy o renovaci z roku 1602 a 1718. Druhý, čtyřřádkový latinský nápis umístěný v dolní části, má poslání "mementa mori" a jeho překlad zní:"V hodině, kterou nejméně čekáš, přijde smrt jako zloděj, připrav se, že budeš její kořistí. Jak moudrý je ten, kdo zbožně žije svůj čas a bojí se hodiny jejích nenadálých šípů." I tento nápis je chronogramem, každá jeho dvojřádka dává opět letopočet 1662. Uprostřed je emblém jezuitů IHS a s ním souvisejí i slova SOL a LUCET. Celek tak znamená v překladu "Ježíš - Slunce - svítí". Narozdíl od jiných podobných slunečních hodin jsou veškeré údaje dobře čitelné, proto jsou tyto hodiny řazeny ke skutečným gnómonickým klenotům.

Další sluneční hodiny zdobí Budějovickou bránu, která byla postavena v letech 1598 - 1602 Dominikem Comettou z Eckthurnu. Nacházejí se na jížní, do města obrácené straně, mezi okny prvního a druhého patra. Číselník s černými arabskými číslicemi je proveden jako pruh pergamenu. Polos vychází ze středu slunce namalovaného na fasádě a jeho stín ukazuje čas od 7 do 9 a od 2 do 4 hodin. Další gnómonické údaje hodiny neobsahují.

Latrán č. p. 104, Budějovická brána, detail, sluneční hodiny, foto: Ladislav Pouzar

Troje sluneční hodiny se nacházejí v areálu českokrumlovského hradu a zámku. Nejjednodušší hodiny můžeme spatřit na jižním průčelí bývalého zámeckého pivovaru (Zámek č. p. 65 - Pivovar) na I. zámeckém nádvoří. Tvoří je pouze polos, od nějž vycházejí paprsky k římským číslicím, označujícím hodiny. Čitelné jsou dnes pouze číslice X, XI, XII. Vše je provedeno v černé barvě. Nad hodinami je ve sgrafitové fasádě uveden letopočet 1690, svědčící o době jejich vzniku.

Zámek č.p. 65 - Pivovar, sluneční hodiny na fasádě objektu, foto: Martin Švamberg

Na štítu budovy Zámek č. p. 59 - Máselnice na II. nádvoří jsou již hodiny dekorativnější. Mají tvar obdélníku ohraničeného plastickým štukovým rámem. Jde opět o hodiny s polosem, číselník obsahuje římské číslice. Systém datových čar je podstatně jednodušší než u hodin na bývalé jezuitské koleji. Hodiny jsou funkční, ale bohužel značně smyté a místy nečitelné.

Zámek č. p. 59 - Máselnice, průčelí z II. nádvoří zámku Český Krumlov

I na průčelí budovy Zámek č. p. 177 - tzv. Renesančního domu na pátém nádvoří se nacházejí paspartou ohraničené sluneční hodiny s polosem, obsahově podobné hodinám na dnešním hotelu Růže, ovšem jednodušší. Jejich zvláštností je malba, umístěná v levém dolním rohu. Její námět není dnes již bohužel znám, ale mohlo by se jednat o zobrazení Českého Krumlova.

Zámek č.p. 177 - tzv. Renesanční dům, sluneční hodiny na jižním průčelí, 2000, foto: Lubor Mrázek

(ju)