Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Dlouhá ulice

Radniční č. p. 29 

Lokace:
Radniční č. p. 29

Popis objektu:
Jednopatrový nárožní objekt s průčelím z druhé pol. 19. stol. Hlavní průčelí o pěti, boční průčelí o jedenácti osách s profilovanými šambránami oken v patře. Výraznými prvky průčelí jsou raně renesanční vystupující římsy mohutných oken, popř. krámských výkladů, v mladším období zrušených. V přízemí je rozsáhlá klenutá vstupní síní.



 

 


 

 

Stavebně historický vývoj:
Jako na všech nárožích tohoto bloku i v případě Dlouhé č. p. 29 vznikl již ve středověku mimořádně významný a rozsáhlý dům. Nelze vyloučit, že původně se jednalo o domy dva. V goticko renesančním období vznikly mohutné otvory do Radniční ulice, slohově zřejmě bezprostředně vycházející z výstavby krumlovské Kaplanky (Horní č. p 159) na poč. 16. stol. V barokním období byly zaklenuty některé přízemní klenby. Poslední úprava proběhla v r. 1867, kdy bylo přestavěno zadní křídlo s vybudováním nových příček, se schodištěm a pavlačí. V této době bylo také upraveno průčelí.

 

 

Vývoj fasády objektu :
V goticko-renesančním období nabílené průčelí rámovala šedá bosáž. Současně vestavěný výkladec je považován za jeden z největších v českých zemích. V barokním období mohutný výkladec nahradil menší vstup. Do hlavního vstupu byl instalován raně barokní portál s ušima. Fasáda byla upravena v šedo-bílem a okrově-bílém rozvrhu. V návaznosti na klasicistní úpravy byl objekt opatřen celoplošným zeleným nátěrem s bílými šambránami. Kolem poloviny 19. století bylo průčelí upraveno nenáročným způsobem do současné podoby s plastickými okenními šambránami a nárožní bosáží s ponecháním starší barevnosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

V duchu historismu byla nově vyzděna římsa v úrovni mezipatra s rožmberskou růží. V souvislosti s přestavbou bočního průčelí do Dlouhé ulice bylo hlavní uliční průčelí upraveno hnědo-okrovým rozvrhem s dodatečným vsazením portálku se segmentovým ukončením při levém nároží. Na počátku 20. století a v předválečném období byl objekt celoplošně natřen hnědočerveným nátěrem, spolu s novodobou úpravou krámského výkladce v r. 1931. V r. 2001 byla provedena velice citlivá oprava celého objektu včetně průčelí, fasády byly opraveny konzervačním způsobem s rekonstrukcí klasicistního portálu při pravém nároží.

 

 

Významné architektonické detaily:

  • dva pozdně středověké portály v přízemí i patře
  • gotické valené klenby
  • průčelí s mohutnými římsami, raně barokním a klasicistním portálem 
  • pavlač dvorního traktu z druhé pol. 19. stol. 
  • některé dřevěné výplně

 

 

Historie obyvatel domu :
Prvním známým majitelem domu byl v roce 1532 Václav Kyczhaypl. Od roku 1551 zde žil rožmberský komorní písař Václav Šafář. V 70. a 80. letech 16. století patřil dům pekaři nebo pernikáři Hansi Köhlerovi, jehož v roce 1588 vystřídal zlatník Erhard Friess. Již po roce zde však zastihujeme sladovníka Kašpara Kocha. V letech 1599 - 1626 obýval dům důchodní písař Kvirin Fischer a po něm dlaždič Jiří Puskart, který poskytoval své služby i eggenberské vrchnosti. Od roku 1651 vlastnil dům pivovarník Martin Jäger, po němž následoval v roce 1680 sládek Jiří Wagner. Také další majitel domu, Jiří Weng, byl sladovník. Od roku 1742 až do počátku 19. století žila v domě rodina Pleschnerova, kterou v roce 1822 vystřídala rodina Jana Kobingera.