Lokace:
Horní č. p. 154
Popis objektu:
Tato rozsáhlá dvoupatrová budova je čtyřkřídlou stavbou, vystavenou
kolem centrálního obdélného dvora. Hlavní průčelí směrem do Horní
ulice je zdobeno renesančním sgrafitem a v lunetách pod římsou
nástěnnými malbami s motivy českých světců (sv. Ludmila, sv.
Vojtěch, sv. Václav, sv. Prokop, sv. Vít a sv. Alžběta). Tato
výzdoba byla obnovena v 80. - 90. letech 20. století. Vstup do
dvora je řešen polokruhovým bosovaným žulovým portálem, nad nímž je
plastický štítek s rožmberským znakem. Nahoře ve střeše je včleněna
renesanční třípatrová atika s věžičkou. Další atika se nachází na
pravé straně. Fasády nádvoří jsou rovněž zdobeny sgrafity,
nástěnnými malbami pod římsou, znaky zakladatelů jezuitské koleje
Viléma
z Rožmberka a jeho čtvrté manželky Polyxeny
Rožmberské z Pernštejna a symbolem jezuitského řádu IHS z roku
1587. Na protějším průčelí dvora nad vstupním portálem je opět
vymalován rožmberský jezdec, pernštejnský znak se zubrem a mezi
nimi letopočet 1587. Zadní průčelí je hladké a zdobeno opět
lunetovou římsou a bohatě malovanými slunečními hodinami.
V zadní části se nachází jižní terasa s výhledem na městský park a tok řeky Vltavy. Interiéry objektu jsou převážně zaklenuty valenými či křížovými klenbami s hřebínky. Pravé dvorní křídlo bylo novodobě přestavěno a po šnekovém schodišti se vstupuje do bývalého divadelního sálu. Zadní křídlo obsahuje šest rozsáhlých prostorů se síťovými hřebínkovými klenbami, střední chodbu a podklenuté schodiště. Ve fragmentu jsou zachovány dva renesanční krby. Budova je spojena vlevo se sousedním domem V Horní č. p. 153 a vpravo s domem Horní č. p. 155 - Prelaturou, z níž bylo možné procházet až do farního kostela sv. Víta ve městě Český Krumlov. Sklepní prostory se nacházejí především pod pravou částí objektu a zčásti byly vytesány ve skále.
|
|
Stavebně historický vývoj :
Čtyřkřídlá renesanční budova jezuitské koleje byla vybudována na
místě šesti původně středověkých gotických staveb v letech 1586 -
1588, podle plánů rektora pražské jezuitské koleje P. Alexandera
Vojta, osvědčeným rožmberským stavitelem Baldassarem
Maggi z Arogna. První domy byly Vilémem z Rožmberka a městskou
radou pro jezuity vykoupeny a zbourány v únoru roku 1586. Následně
se započalo se stavbou koleje, jejíž základní kamen byl slavnostně
položen v březnu tohoto roku. Třípatrová budova byla mimo střechy
hotova snad již v září téhož roku. Při stavbě pracovali nádeníci a
řemeslníci z Krumlova.
Trámy a prkna byly
splavovány po řece Vltavě dřevorubci z Rožmberka a Loučovic, vápno
se vozilo z Chvalšin, hřebíky, plech a železo byly dopravovány z
rakouského Cáhlova - Freistadtu. Při zasklívání 59 oken tehdy
spotřeboval krumlovský sklenář Valentin 16.695 skleněných koleček.
16. 5. 1588 se na dvoře koleje za přítomnosti papežského nuncia a
dalších významných osobností uskutečnilo slavnostní předání klíčů z
rukou Viléma z Rožmberka provinciálovi Jiřímu Baderovi a rektoru
pražské jezuitské koleje Alexandru Vojtovi. Z této doby se
zachovala základní dispozice budovy, její malířská výzdoba, klenby
a stropy interiérů včetně dalších stavebních prvků. Interiér budovy
byl v prvních dvou patrech zaklenut a byla vystavena i domácí kaple
Matky boží, někdy mylně označovaná jako kostel. Kolej byla roku
1591 spojena visutým mostem s jezuitskou zahradou na protějším
břehu Vltavy, v místech, kde se dnes nachází Městský
park v Českém Krumlově. Tento most spadl při bouři roku 1638.
1663 byla patrně přes Vltavu postavena chodba vedoucí do zahrady.
Tato chodba byla dlouhá 50 kroků a osvětlená 11 okny a prý bylo
možné, aby jí projel i vůz. Most byl pak prodán ve dražbě po
zrušení jezuitského řádu roku 1773. Z koleje vedla ve skále za
Prelaturou do farního kostela
sv.Víta v Českém Krumlově krytá patrová chodba v šíři "čtyř
mužů", která byla dokončena roku 1601. Přízemí bylo určeno
studentům, patro jezuitům.
Opravy budovy byly realizovány v roce 1670. Roku 1773 byla po zrušení jezuitského řádu kolej přestavěna Filipem Holgerem na kasárny. Tím došlo k zániku mostu i domácí kaple, která byla rozdělena v menší místnosti. Roku 1889 byla realizována přestavba domu na hotel, při níž získaly fasády objektu historizující ráz a bylo přebudováno schodiště v levém křídle. V roce 1906 došlo k přestavbě pravého křídla a přičlenění divadelního sálu. Po požáru v roce 1919 vznikl krov nad levým a zadním křídlem. Roku 1921 byly do interiérů včleněny příčky. Další významné přestavby byly realizovány v 60. letech 20. století. Přestavby v osmdesátých a devadesátých letech 20. století rehabilitovaly původní renesanční podobu objektu.
Významné architektonické detaily:
Renesanční nástěnné malby na fasádách
|
|
|
|
Historie obyvatel domu:
Budova jezuitské koleje byla v letech 1586 - 1588 vystavena na
místě šesti zbouraných měšťanských domů, které stály mezi farou při
farním kostele sv. Víta a městskou Horní bránou. Zmiňované domy
patřily řezníkovi Jiřímu Rožďalovskému, dalším
majitelem byl krejčí
Jakub Neumeister - ten vlastnil hned dva ze jmenovaných domů, kovář
Martin Mik, lučebník zlata Řehoř Singeršpiler (viz Horní č. p. 152,
153 a Náměstí Svornosti č. p. 8) a řezník Martin Tancl (viz Horní
č. p. 153). Budova byla v hrubé stavbě dokončena již roku 1586 a
roku 1588 byla již obyvatelná. Přes most bylo možné jít do
jezuitské zahrady ležící na protilehlém břehu řeky Vltavy. Zahradu
se stájemi, stodolami a loukou vykoupil Vilém z Rožmberka od
krumlovských měšťanů. V polovině 17. století byla v přízemí objektu
založena barokní
lékárna, kterou mohli využívat i krumlovští měšťané. Tuto
lékárnu koupil po zrušení jezuitského řádu za 3000 zlatých kníže
Schwarzenberg a dnes je její vybavení součástí expozice Okresního
vlastivědného muzea v Českém Krumlově. Jezuité v koleji sídlili
až do zrušení řádu roku 1773. Jedním z významných členů řádu,
kterému byl objekt na čas domovem, byl mj. i Bohuslav
Balbín. Po roce 1773 budova sloužila jako vojenská kasárna.
Roku 1887 došlo k neshodě mezi městskou radou a velitelem vojenské
posádky plukovníkem Sommerem, kdy plukovníkovi tehdejší krumlovský
purkmistr Kraus nabídl místo slíbeného bytu ubytování ve vykřičené
krčmě "U štěstěny" a následkem této urážky byl odchod vojáků z
Krumlova. Objekt byl pak následujícího roku vydražen
českobudějovickým advokátem Adolfem rytířem Jungmannem ve prospěch
české záložny. Ta se pak stala centrem českého národního dění v
Krumlově. Roku 1889 získala záložna koncesi pro hostinskou činnost
a začala v budově provozovat hotel, který byl slavnostně pojmenován
"Růže".
Současné využití:
Hotel
Růže
Nostalgie antiques, Hand made shop - ruční práce, Rotary
Club Český Krumlov
|
|