Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Horní ulice

Horní č. p. 155

Horní č.p. 155, Prelatura, celkový pohled z Horní ulice Lokace :
Horní č. p. 155, bývalá prelatura

Popis objektu:
Čtyřkřídlá jedno - až třípatrová budova s centrální dispozicí kolem středního, mírně lichoběžníkovitého dvora je na západní straně spojená krátkou úzkou chodbičkou s prelátskou oratoří ve farním kostele sv. Víta a na východě s někdejší jezuitskou kolejí ( Horní č. p. 154). Budova je vystavěna na skalní vyvýšenině nad meandrem řeky Vltavy. Jednotlivá křídla budovy jsou zastřešena převážně sedlovými střechami. Hlavní neorenesanční severní průčelí budovy směřuje do Horní ulice a je rozčleněno na tři části. Jeho fasáda je kryta psaníčkovým sgrafitem, motivy rozet a průčelí s letopočtem 1576 je ukončeno historizujícími štíty s klasicizujícími ozdobnými prvky. Po levé straně obloukového vstupního průjezdu na průčelí je umístěna pamětní deska preláta Jiřího Bílka z Bílenberku (1588 - 1657). Nad obloukovým vstupním portálem průjezdu je část průčelí předsunuta na čtyřech krakorcích. Vnitřní průčelí dvora je členěno lisenami. Na fasádách vnitřního nádvoří jsou umístěny tři pamětní desky: naproti průjezdu červená mramorová deska připomínající obnovu prelatury péčí preláta Jana Františka Chvalenického po požáru roku 1665. Na protější straně je hnědá deska ve volutovém štítu nad krytým schodištěm, připomínající obnovu budovy po požáru roku 1768 péčí preláta Františka Kfellera, jehož erb je v horní části desky. Třetí, béžová deska na levé fasádě oznamuje obnovu činnosti prelátského pivovaru zásluhou preláta Dr. Loberschinera roku 1865. Schodišťová loggie a arkádový přechod jsou rokokovou úpravou. V přízemí jižního dvoupatrového traktu budovy se nachází na vnější straně směrem k řece Vltavě zbytky tří gotických oken, z nichž jedno má zachované původní kamenné kružby ze 14. století. V patře východního křídla je malovaný rokokový Prokyšův sál, zdobený štukovým zrcadlem na stropě. Některé interiéry přízemí i patra jsou zaklenuty převážně valenou klenbou.

.. ..

Stavebně historický vývoj:
Budova krumlovské prelatury náleží mezi nejvýznamnější, také však stavebně nejsložitější a nejstarší krumlovské domy. Budova vznikla v gotice ve druhé polovině 14. století. Byla upravena pozdně goticky a v období renesance kolem roku 1576. V roce 1596 byl v levém křídle budovy vystavěn prelátský pivovar, který fungoval až do roku 1865 (viz Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov). Právě tento pivovar byl příčinou četných požárů budovy. Barokní úpravy proběhly po požáru v roce 1624, kdy vzniklo první patro uličního křídla a byl přistaven spojující trakt. K dalšímu požáru a následným stavebním úpravám došlo roku 1652 a 1768, kdy byly patrně architektem, který pracoval v zámeckém Letohrádku Bellarie, podniknuty rokokové úpravy schodiště a arkád včetně slavnostní výmalby sálu, kterou provedl František Jakub Prokyš. Další úpravy jsou datovány rokem 1865. V letech 1897 - 1902 vznikly v rámci restaurátorských zásahů historizující renesanční štíty a průčelí domu byla opatřena obnovenými sgrafity. V roce 1904 byly v rámci těchto prací odhaleny zbytky gotických oken v jižním křídle. Roku 1924 byly realizovány další stavební úpravy a svou nynější podobu získala prelatura ve 2. polovině 20. století. Objekt byl rekonstruován na přelomu 70.a 80. let 20. století.

Horní č.p. 155, Prelatura, nádvoří Významné architektonické detaily:

  • gotické okno s kružbou ze 14.století
  • rokoková výmalba tzv. Prokyšova sálu
  • arkádový průchod
  • rokoková okna chodby u schodiště
  • rokoková kamna

Historie obyvatel domu:
Podle listiny z roku 1406 koupil farář Hostislav z Bílska dva domy ve městě, které byly možná použity k rozšíření fary, jež tu stála již dříve. Do roku 1443 měli zdejší duchovní správci pouze titul faráře, později zde bydleli arciděkani s titulem prelátů. Nejvýznamnějšími osobnostmi, s jejichž činností byla spojena českokrumlovská prelatura, jsou Jiří Bílek z Bílenberku a jezuita Bohuslav Balbín, jehož dílo "Bohemia docta" (Učené Čechy) bylo zařazeno do prelátské knihovny. Součástí prelatury byl také pivovar, kde se vařilo tmavé a později i pšeničné pivo. Od roku 1763 zde byl i výčep piva, který ovšem fungoval na úkor města, proto jej od roku 1770 směli využívat pouze zaměstnanci a poddaní prelatury. Od roku 1782 byl pak pivovar pronajímán. Kromě toho zde stávala i kovárna. Prelatura měla vcelku pohnutý osud. V roce 1611 ji zpustošili protestanti a oprava si vyžádala dosti vysokou částku. V roce 1624 byla od základu postavena část při ulici. V poledne o Božím těle, 2. června 1652, vypukl ve městě požár, který asi způsobila čeleď, když šla do sýpky s loučemi. Kromě několika domů na předměstí za Kájovským mostem vyhořel také byt arciděkana. Ještě ničivější oheň však vzplál 2. března 1768 ve dvě hodiny. Požár vypukl nad pivovarem, který byl součástí prelatury, značně poškodil celou budovu, proměnil v popel sýpku s veškerým obilím a zasáhl i okolní objekty jezuitské koleje a semináře. Ostatně pivovar vyhořel během předchozích dvaceti let celkem šestkrát. Původní dřevěná budova prelatury s rákosovými stropy, které kupodivu požár vydržely, dostala po rozsáhlé rekonstrukci díky prelátovi Johannu Franzi Kfellerovi současnou podobu.

Současné využití:
Městská knihovna v Českém Krumlově
Kancelář ODS
Byty

Horní č. p. 155, Prelatura, znak preláta Františka Kfellera