Latrán č. p. 54
Lokace:
Latrán č. p. 54
Popis objektu:
Jednopatrový objekt s novodobým břizolitovým průčelím. Nad hlavní
římsou se nachází nízká nečleněná atika. Budova má po stranách dvě
dvorní křídla a úzká parcela je ukončena zadním stavením. V přízemí
hlavní budovy vlevo je průjezd, klenutý lunetovou klenbou, vzadu
zúžený schodištěm.
Stavebně historický vývoj:
Nejstarší zástavba na této parcele je gotického původu. Dnešní stav
je výsledkem radikální renesanční přestavby. Ve druhé polovině 17.
století byla upravena fasáda, která však byla znehodnocena
novodobým zásahem.
Významné architektonické
detaily:
Pozoruhodné jsou zejména klenuté prostory, především průjezd a
některé místnosti v přízemí i v patře. Vlevo ve dvoře je křídlo v
přízemí původně se zděnými arkádami, které byly zčásti zazděny. Na
třech stranách dvora probíhá v prvním patře spojovací pavlač se
značně vyloženou římsou s koutovými výsečemi a hřebínky. Pod
omítkou by mohl být zachován renesanční stav průčelí.
Historie obyvatel domu:
Prvním písemně doložitelným majitelem domu byl v roce 1484 Ryneš
řečený Krbek, který dům držel do doby kolem roku 1510, kdy jej
vystřídal švec Martin. Toho zde zastihujeme do přelomu třicátých a
čtyřicátých let 16. století. Asi v roce 1540 se do domu nastěhoval
Jiří Beispoch (nebo Weissbach), který zemřel v roce 1568. Dalším
držitelem domu se stal pekař Linhart Tschandl, jenž dům splácel
Beispochovu synovi Kryštofovi. V roce 1571 prodal Tschandl svůj dům
Janu Schofiklovi, majiteli jiného latránského domu č. p. 41, který
poté s manželkou a osmi dětmi trvale bydlel právě v domě č. p. 54.
Po Schofiklově smrti v roce 1588 spravovala dům vdova Kateřina. V
roce 1591 zemřela Kateřina Schofiklová a dům získal Kryštof Kranz,
jenž se téhož roku oženil s Schofiklovou dcerou Alžbětou. Alžběta,
která Kranzovi dala pět dětí, zemřela okolo roku 1600. Kryštof se
poté oženil s jinou Alžbětou a roku 1609 zemřel.
V letech 1653 - 1714
žili v tomto domě řezníci. Nejprve to byl dvorní řezník Bartoloměj
Streinz, jehož rodinu vystřídal řezník Matyáš Beránek. Na počátku
18. století pak dům patřil řezníku Jiřímu Stifterovi. V roce 1714
se sem nastěhoval jirchář Albín Fleischer a bydlel zde až do roku
1737. Určitou dobu bývala v tomto domě hospoda. Od roku 1782
náležel dům schwarzenberskému knížecímu inženýrovi Josefu
Rosenauerovi, který projektoval a stavěl známý Schwarzenberský
plavební kanál na jižní Šumavě. Jeho rodina zde žila ještě
nejméně do čtyřicátých let 19. století.
Současné využití:
V domě se dnes nachází firemní prodejna obrazových lišt a rámů
podniku Lira.
Oficiální informační systém