Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Široká ulice

Široká č. p. 70, 71

Lokace:
Široká č. p. 70, č. p. 71

Popis objektu:
Jedná se o rozsáhlý komplex budov tvaru písmene U, s dvorem přiléhajícím k ulici a zadním průčelím k bývalé městské hradbě. Uliční i dvorní fasády jsou pokryty psaníčkovým sgrafitem. V uliční fasádě se nachází zhruba uprostřed v ose vysoký bosovaný portál vjezdu do dvora. Vysoké sedlové střechy, pokryté šindelem, mají zděné vikýře pokryté sgrafitem s datací 1608. Nad zdí uzavírající dvůr směrem do ulice probíhá klasicistní pavlač. Protější křídlo s průjezdem do zadní části parcely je zčásti zakryto renesančním schodištěm. Vpravo vedle průjezdu a v prvním patře tohoto zadního křídla se nacházejí rozsáhlé dvoulodní sály, klenuté křížovými klenbami na střední sloupy. Vnitřní konstrukce druhého patra je dřevěná. Přední pravé křídlo je klenuto v celém rozsahu v přízemí i v prvním patře valenými klenbami s výsečemi. Druhé patro a první a druhé patro levého křídla jsou v celém rozsahu plochostropé. Zadní průčelí levého křídla je patrně pozůstatkem městské hradby. Krov všech objektů je původní renesanční hambalkový s vaznicemi, podélným ztužením v ose krovu a zavětrováním v rovině střešní s ležatými stolicemi.

 

Stavebně historický vývoj:
Budovy pivovaru vznikly na místě čtyř středověkých domů (jeden z nich dnešní č. p.70). Renesanční budova byla vystavěna zednickým mistrem Hansem Haasem v letech 1606 až 1608 podle návrhu Domenica Benedetta Cometty z Eckthurnu. Dům č. p.70 doznal své podoby v 70. letech 19.století, kdy byl připojen k sousedícímu pivovaru a byl přebudován na pivovarskou lednici (viz Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov). Radikální přestavbou prošla budova v 70. letech 19. století stejně tak, jako i ostatní budovy pivovaru, a do parkánového území přistaveného v zadní části bylo přistavěno několik dalších souvisejících průmyslových budov. Od roku 1993 je objekt postupně rekonstruován.

 

Významné architektonické detaily:
Dvůr objektu je téměř dochován ve své původní renesanční podobě. V přízemí a v patře jsou dva rozsáhlé sály, sklenuté křížovou klenbou na středné kamenné sloupy.

 

Historie obyvatel domu:
Dům č. p. 70 : na počátku 16. století patřil krejčímu Michalovi, který zde žil do konce 30. let 16. století. V 40., 50. a 60. letech 16. století byl majitelem truhlář Kryštof Raner. Po jeho smrti vdova Ludmila dům prodala roku 1567 Kryštofu Kuličkovi - městskému písaři. Písař Kryštof zemřel roku 1574 a jeho matka dům prodala varhanáři Michalovi. Od roku 1594 byl dům v majetku rodiny bednáře Jakuba Kaisera, který někdy též používal české podoby svého jména - Císař. V letech 1644 - 1658 jej vlastnil jirchář Kryštof Fink, jehož vystřídal radní Alois Florián Hirnig. V roce 1679 se do domu nastěhoval

městský sládek Vojtěch Warta nebo Bárta. Od roku 1688 zde bydlel latránský učitel František Lederer. V letech 1711 - 1768 se v domě usadili koláři Antonín a Jan Schwablové. Od roku 1774 tu žil pekař Antonín Pascher. V roce 1790 v domě zastihujeme soukeníka Ignáta Kieswettera, jehož rodina jej vlastnila až do čtyřicátých let 19. století. V sedmdesátých letech 19. století se dům stal součástí pivovaru.

Dům č. p. 71: v místě objektu bývalého městského pivovaru byly tři domy se samostatnou historií, dům sousedící s domem č. p. 70 patřil převážně rodinám, kde se provozovalo sladovnické řemeslo. Posledním z řady majitelů byl Jiří Rožďalovský, kterému se přezdívalo Dermagen. Dům v roce 1584 vykoupila krumlovská městská rada, poněvadž již tenkrát počítala s rozšířením tehdejší nové městské sladovny, která stála vedle. Dům prostřední jako poslední vlastnil sladovník Wolfgang Houska, od kterého jej v roce 1523 odkoupila krumlovská městská rada za účelem zřízení městské sladovny. Třetí dům sousedil s dnešním č. p.72 a krumlovská městská rada jej koupila po smrti jeho posledního majitele Adama Parta v roce 1606 pro nově budovaný městský pivovar. Pivovar byl v provozu až do druhé světové války. Po druhé světové válce byl zrušen a budovy byly využívány převážně jako skladiště.