Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Elementární škola ve Frymburku

Německé prameny připomínají, že škola u frymburské fary je nejméně od roku 1474, kdy je připomínán bezejmenný kantor. V roce 1521 je jeden frymburský pozemek nazýván "Schulwies", ale i tentokráte jméno kantora chybí. Prvním jménem známým frymburským kantorem byl od roku 1586 Kašpar Liebewein. Jeho jméno se dovídáme díky tomu, že byl současně i městským písařem. Spojení kantor a městský písař bylo v té době běžné a samozřejmostí bylo, že kantor byl i zvoníkem v kostele. V tu dobu se posuzovala učitelova kvalita především podle toho, zda pravidelně vykonával funkci zvoníka a zda náležitě zajišťoval kostelní zpěv.

Kašpar Liebewein ve Frymburku vykonával funkci kantora až do roku 1634, tedy plných 48 let. Uprostřed třicetileté války v letech 1634 až 1645 byl Frymburk bez faráře a bez kantora plných patnáct let (1634 až 1649). V roce 1649 je ve Frymburku připomínán kantor Adam Wagner, který zde pravděpodobně učil až do roku 1686. V roce 1686 přišel do Frymburka premonstrátský farář Augustin Ernest Kochl a spolu s ním přišel i nový kantor Johan Wilheim Ortman. Ten vyučoval na frymburské škole až do roku 1703, kdy 19. prosince zemřel. Po něm přebral frymburskou školu jeho syn Martin Ortner. Ten zde učil do roku 1738, kdy jej vystřídal další Ortner, tentokráte Johann Andreas, který ve Frymburku učil až do roku 1776, kdy ve Frymburku nahradila elementární školu povinná školní docházka.

V letech 1686 až 1739 se ve Frymburku učilo v domě, který byl nazýván "Liedl-Haus" v čísle popisním 76. V urbáři z roku 1598 jsou mezi 36 frymburskými měšťany uváděni dva Liebeweinové. Hans a Mathes a tak je pravděpodobné, že se kantor Johan Wilhein Ortman přiženil k měšťanskému rodu Liebeweinů. Nejmladší z kantorského rodu Ortmanů Johan Andreas začal v roce 1739 učit v domě "Twerafer-Haus" což bylo číslo popisné 30. Velmi brzo po roce 1739 však byla postavena první zděná přízemní školní budova, pokrytá šindelem. Stála přibližně u dnešního domu čp. 36, jen poněkud blíže k domu čp. 35, od něhož byla oddělena jen úzkou uličkou. "Touto uličkou chodili žáci k řece na hnojiště k vykonání tělesné potřeby". V budově byla jediná třída s komorou pro učitele.

Dobová momentka ze školy. Žáčkové sledují lekturu z půjčených knih, učitel před nimi sedí v písařské stolici - katedře, zdroj: Toulky českou minulostí II, Petr Hora, 1991, ISBN - 80 - 208 - 0111 - 1

Škola byla jen pro chlapce měšťanů. Dívky byly ze školy vyloučeny. Společenské a hmotné postavení kantora bylo "téměř na úrovni pastýře". Pro částečné vylepšení svého postavení vybírali kantoři od rodičů různé poplatky. Například za naostření brku vybírali pennales a za svíčky na zimu kandedales. Děti ve škole sedávali na zemi a v zimě musel každý žák denně přinést polínko k přiložení do kamen ve třídě. Sedmého prosince 1774 byl vydán Všeobecný školní řád považovaný za začátek školní povinné docházky. Ve Frymburku vstoupila v platnost 3. listopadu 1777, kdy začínal nový školní rok.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Vyšebrodská elementární škola
Křížová cesta ve Frymburku
Procházka parkem ve Frymburku
Farní kostel svatého Bartoloměje ve Frymburku
Frymburk