Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie hosdpodářství v regionu Český Krumlov > Historie cechů a řemesel v regionu Český Krumlov

Historie krčem a hospod v regionu Český Krumlov


Hostina, dobová ilustrace, 1537 Dějiny hostinců a krčem jako významných ekonomických a komunikačních institucí, jejichž smysl zůstává zachován dodnes, lze - jako v mnoha jiných případech - sledovat přesněji až od poloviny 16. století. Již tehdy existovala na celé jihočeské doméně rožmberského rodu velmi důmyslná síť panských pivovarů, z nichž byl zásobován dvojí druh hostinců. Jednak luxusnější hostince zájezdní (např. "U Podlahy" - Náměstí Svornosti č. p. 7 či "U Mazouchů" v Českém Krumlově) a pak především běžné krčmy s právem šenku, v nichž se uzavíral denní pracovní cyklus mnoha poddaných a jejichž počet se až do 18. století příliš neměnil.

Na tehdejším českokrumlovském panství (poněkud odlišná rozloha než dnešní region) fungovaly od 2. poloviny 16. století čtyři panské pivovary. Dva pivovary v Českém Krumlově zásobovaly téměř sto obyčejných krčem v okruhu deseti kilometrů od města, pivovar v Černé zásoboval 62 hospod a pivovar v Plavnici dodával pivo do 21 krčem. Tehdejší kaplický a benešovský pivovar (dnes region Český Krumlov) zásobovaly dalších 37 krčem, patřily však k novohradskému panství.

Pokutní registra, zápisky pijáků z 16. století,

V každé druhé obci na panství existovala od 16. století alespoň jedna krčma, a kdyby se tehdejší návštěvník ocitl na kterémkoliv místě, nemusel by do nejbližší hospody ujít ani 10 kilometrů. Průměrně každý třicátý venkovský osedlý (majitel gruntu) byl oficiálním šenkýřem a na jednu venkovskou krčmu připadala necelá stovka obyvatel. Většina vesnic měla hospodu pouze jedinou, jen některé dvě (např. Ktiš, Polná, Zátoň či Brloh) a více (např. ve Světlíku bývaly čtyři). Rušno bylo i v pohraničních lokalitách osazených povětšinou jazykově německým etnikem (Cetviny, Dolní Vltavice, Frymburk, Horní Planá, Rožmitál, Rychnov nad Malší), které rozhodně nepřipomínaly romanticky ospalou krajinu, ale téměř všechny plnily funkci obchodních zastávek na frekventovaných silničních trasách a byly proto patřičně vybaveny hospodskými zařízeními.

Obchodníci s vínem, dobová ilustrace z roku 1546

Města - zde v první řadě rezidenční Český Krumlov - a městečka bývala hostinci obdařena hustěji než samotný venkov. Z nejstarších údajů vyplývá, že zde byl hospodou každý osmý až devátý dům a na jeden hostinec připadalo v průměru 60 obyvatel. K jednomu z nejznámějších zájezdních hostinců z doby posledních Rožmberků (1551-1611) patřil dům Náměstí č. p. 7, kterému se bez ohledu na jméno skutečného majitele říkalo "U Podlahy". Zde se vystřídala plejáda urozených návštěvníků z řad diplomatů, šlechticů, umělců, dobrodruhů a alchymistů. Běžná krčma bývala neoddělitelnou součástí domácnosti a jejího soukromí a "jít do hospody" znamenalo v podstatě vykonat sousedskou návštěvu. Tento zvyk se na některých vesnicích udržel dodnes. Nepilo se pouze uvnitř domu, ale také před jeho prahem - na jakési "předzahrádce". Hospodský personál se skládal většinou ze členů domácnosti a šenk často vedla manželka vlastníka domu. Spektrum návštěvníků bývalo velmi pestré - od nižší šlechty, přes duchovenstvo, měšťany, sedláky až k lidem stojícím na okraji společnosti, kteří v některých krčmách nalézali vhodný úkryt. Etnická, jazyková, sociální, věková pestrost osazenstva krčem určovala přirozeně i rozmanitost komunikace mezi hosty i personálem. V základním smyslu hospodské návštěvy - tzv."pití" - můžeme spatřovat jeden z tradičních rysů středoevropského kulturního okruhu a jeho stopy (snáze viditelnější pro cizince) lze snadno identifikovat dodnes.

Další informace:
Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov
Historie krčem a hospod ve městě Český Krumlov
Historie pivovarnictví ve Vyšším Brodě

Další informace:
Vyšebrodské krčmy
Pivo a pivovary ve Vyšším Brodě

(as)