Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Historická privilegia a cechy v Rožmberku nad Vltavou

Nejstarší privilegium města Rožmberk je z 8. února 1362. Bylo vydáno v Krumlově a bratří Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka dávají městu Rožmberk tak řečené "právo královské". K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny čtyři kulaté pečeti z červeného vosku čtyř rožmberských bratří. Město se řídí právními zvyklostmi píseckými. To znamená, čím jsou písečtí povinni králi, tím jsou rožmberští měšťané povinni rožmberské vrchnosti. Měšťané si mohou kupovat majetek v okolních vesnicích, ale i na takto získaném majetku musí robotovat. Do války táhnou jen tehdy, je-li nepřítel v zemi. Odvolání proti rozhodnutí místního soudu jde do Krumlova, poslední instancí je vrchnost.

Devatenáctého března 1488, tedy po 126 letech, potvrzuje Vok z Rožmberka obyvatelům města Rožmberk listinu Petra, Jošta, Oldřicha a Jana z 8. února 1362. Opakované potvrzení privilegií bylo běžné a dávalo jistotu, že ani po tak dlouhé době privilegium nezaniklo. Také k této listině je na pergamenovém proužku přivěšena červená vosková pečeť Voka z Rožmberku. Třetí zde vzpomínané privilegium bylo vydáno 29. prosince 1514 v Budíně; král Vladislav uděluje: "na prosbu Petra z Rožmberka a na Krumlově jeho městu Rožmberku a obyvatelům jeho trh týdenní každou sobotu a dva jarmarky roční v délce osmi dní. Jeden tu neděli po Početí Panny Marie a druhý na den svatých Fabiána a Šebestiána. Nadto témuž městu Rožmberku tuto milost zvláštní činíme, aby vůkol téhož města všudy šíř i zdáli v míli žádných sladů nedělali ani která piva vařili k překážce téhož města". K tomuto privilegiu je přivěšena královská pečeť.

Rožemberk, zdroj: Hrady, zámky a tvrze české III, August Sedláček, 1994, ISBN - 80 - 85794 - 27 - 6

První cech se sídlem v Rožmberku byl povolen v roce 1506 za Petra IV. z Rožmberka. Byl to cech tkalcovský. Jeho privilegia znovu potvrdil Vilém z Rožmberka v roce 1553. Tento rožmberský vladař ve stejném roce vydal cechová privilegia i krejčím a pekařům, v roce 1554 ševcům a v roce 1588 koželuhům. Poslední privilegium rožmberskému cechu - řezníkům - vydal v roce 1597 Petr Vok z Rožmberka. U všech privilegií cechům v městě Rožmberk byl kladen důraz na vnitřní mechanismus fungování cechu. Podrobně byly vždy stanoveny podmínky přijetí do cechu, jeho schůze, upřesněno, kdo stojí v čele cechu, rozveden způsob správy financí, problémy spojené s učedníky a tovaryši. Poměrně značná pozornost byla věnována i náboženským záležitostem cechu a důležitou složkou cechového privilegia v souvislosti s odbytem bylo "mílové právo", tedy zákaz prodeje zboží jiných řemeslníků v Rožmberku a na míli daleko od města.

Rožmberské cechy sloužily zpočátku celému Rožmberskému panství a teprve později si jednotlivá městečka panství a vyšebrodského cisterciáckého kláštera vytvářela cechy vlastní. Tak například v roce 1568 došlo ke zřízení samostatného cechu tkalců ve Vyšším Brodě a v roce 1556 ve Frymburku. Jejich cechovní privilegia byla odvozena od rožmberských, i když zejména při vstupu do cechu v těchto nových místech se platilo mnohem více. Mistři vedeni v cechu Rožmberk přecházeli do nových cechů automaticky, bez dalších poplatků. Zajímavý je údaj u pekařů, kdy byl cech zřízen současně v Rožmberku i ve Frymburku. Podrobně v nich byla rozlišena kvalita bílého a režného druhu chleba. Bylo stanoveno, kdy má být chléb pečen a dbalo se na poctivou váhu. K dozoru nad pekaři byl určen i radní a každý přestupek byl trestán zabavením celé várky chleba, který se věnoval do škol a chudině.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Rožmberk nad Vltavou
Historie cechu a řemesel v regionu Český Krumlov
Historie cechu a řemesel ve městě Český Krumlov