Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Historie Židů v Rožmberku nad Vltavou

Náhrobek z roku 1598 na židovském hřbitově v Rožmberku nad Vltavou, foto: Lubor Mrázek Kdy se poprvé Židi usadili v Rožmberku není známo. Německý historik Alois Harasko uvádí, že to bylo "již za Rožmberků". Opírá se o soudní spor z roku 1378 mezi městy Linec a Freistadt. Předmětem sporu byla přeprava "židovského masa" z Rožmberka do Lince; při této cestě byl oklikou minut Freistadt, kde se povinně odvádělo clo do městské pokladny. Na "starém" židovském hřbitově se nachází zbytek německy psané desky, ze které je zřejmé, že židovský hřbitov byl v Rožmberku založen před rokem 1480. V týdeníku Česko-bavorské výhledy 20/1994 se píše, že "Židé přišli do Rožmberka roku 1670 poté, co byli císařským nařízením vypuzeni z Vídně". V lineckých soudních spisech jsou v souvislosti s nedodržením podmínek trhu v roce 1676 zmiňováni dva rožmberští Židé, Joachim Löbl a Alexandr Korb. Ve fondu Buquoyská šlechta jsou v soudních spisech v Linci uvedeni v roce 1686 "jeden Žid z Rožmberka", v roce 1706 Salamon Marian, v roce 1712 Marcus Marian a v roce 1738 Ascherl. Vesměs se jednalo o Židy z Rožmberka.

Nejstarší náhrobní kameny na "starém" židovském hřbitově v Rožmberku nad Vltavou jsou datovány do 18. století. Na jednom z nich z roku 1793 je hebrejský nápis: "Zde spočinul David z Lince. Zemřel v polovině svých let, jeho osudem se stala Eva". David se psal Isak Miskowitz, byl to rožmberský Žid, který byl zabit na lineckém tržišti. Spolu s ním byli na rožmberském hřbitově pohřbíváni až do roku 1863 i všichni Židé z Lince. Teprve toho roku byl v Linci zřízen židovský hřbitov. Na konci 19. století bylo na tomto "starém" židovském hřbitově v Rožmberku ukončeno pohřbívání a u výpadové silnice na Český Krumlov byl založen "nový" židovský hřbitov. Starý židovský hřbitov v Rožmberku byl prohlášen za kulturní památku a respektovali ho nejen Židé, ale i křesťané. Dokazují to i fotografie z let 1930 a 1938. Rožmberský rodák Arthur Gintner vzpomíná: "V roce 1939 táhl zástup mladých výrostků z Rožmberka na starý židovský hřbitov, převrátili řadu starých náhrobků a další zhanobili". Je sympatické, že byli potrestáni a: "za tento čin museli vykonávat různou práci pro obec". V současné době je na: "starém" židovském hřbitově již jen asi třicet hebrejských náhrobků.

Zbytky 'starého' židovského hřbitova v Rožmberku nad Vltavou, foto: Lubor Mrázek

Rožmberk byl znám mezi Židy celého Rakousko - Uherska jako provinční město s rozšířenou židovskou komunitou trvale usídlenou při pravém břehu Vltavy pod hradem; této lokalitě se říkalo "Židovské město". Podle Topografie J. G. Sommera žili v Rožmberku v roce 1841 čtyři židovské rodiny. Při stavbě školy v Rožmberku v roce 1880 byl do základního kamene vytesán záznam: "Čísel popisných ve městě je 198, v nichž je 1.454 křesťanů. S nimi žije 72 Izraelitů a jeden rabín, který se stará o Mojžíšův zákon a obyčeje". Židovské domy měly římská čísla, která teprve ve 20. století byla nahrazena arabskými číslicemi. Okolo synagogy s pozdějším číslem 80 lze rozeznat "stará židovská čísla" dnešní č. p. 75, 78, 79 a 81. Na volném místě vedle špitálu v č. p. 75 jsou patrny zbytky požárem zničeného židovského domu. Starousedlí Židé vyprávěli, že na tomto místě stávala původní synagoga". Synagoga dle Cechnera byla v Rožmberku již od 17. století a vyhořela v roce 1846.

Synagoga v dnes již zbořeném domě č. p. 80 byla budova: "zevně prosta ozdob, jednopatrová, o třech osách s předloženými otevřenými schody. Uvnitř byl sál o třech oknech a velikosti 7 x 10 metrů, krytý českými klenbami mezi pásy. V západním poli byla po celé šířce sálu empora". Archa úmluvy v oltáři o dvou dřevěných sloupcích s kládím měla raně barokní ráz z konce 17. století a pozdější postranice z konce 18. století. Opona 120 x 180 cm před archou měla starší, žlutou, hedvábnou, zlatem a stříbrem tkanou renesanční obrubu pět centimetrů širokou, našitou na novějším červeném sametu. Uprostřed býval žlutý damašek s hebrejským nápisem. Všechny tři mosazné lustry pocházely ze 17. století. Jeden z nich byl šestihranný o průměru 50 cm a výšce 55 cm a měl nahoře jezdce se žezlem v ruce sedícího na orlu. Zbývající dva lustry byly osmihranné o průměru 60 a 75 cm. Synagoga měla hluboké sklepy a v prvém patře se nacházel byt rabína. V synagoze bývala i pekárna chleba pro Židy. Zeď "Misrach" nebyla jako v Jeruzalémě směrována na jihovýchod, ale na jihozápad.

Nový židovský hřbitov v Rožmberku nad Vltavou, foto: Lubor Mrázek

Až do roku 1917 působil v Rožmberku rabín Glanzberg, který nejen vykonával židovské bohoslužebné obřady, ale učil židovské děti hebrejštině, Písmu a náboženství. Po jeho smrti již v Rožmberku nebyl úřad rabína pro malý počet Židů obsazen a čtení při bohoslužbách a výuku dětí převzali Max Allina, Heindrich Sternschein a Sigmund Holzbauer. Holzbauer prováděl dohled při porážení zvířat, aby bylo vše "košer". Vnitřní vybavení synagogy bylo v září 1938 zcela zničeno jednotkou SS z Lince. Během druhé světové války byla synagoga používána k bydlení, ve sklepích bylo skladováno uhlí. Po roce 1945 bylo v horních prostorách zřízeno zámečnictví zrušené na počátku šedesátých let. V roce 1966 byla budova synagogy v Rožmberku zbořena.

Na "novém" židovském hřbitově v Rožmberku byl mezi 97 zachovalými náhrobními kameny i hrob Maxe Allina, který zemřel 5. listopadu 1919 ve věku 77 let. Rod Holzbauerů je zde "bohatě zastoupen". Najdeme tu i prostou litinovou tabulku, která připomíná smrt Arnošta v koncentračním táboře Osvětim a Roberta a Bedřicha v koncetračním táboře Dachau. O Heindrichu Sternscheinovi jsem se dočetl ze vzpomínek jeho syna, který studoval ve Švýcarsku a čtvrt století byl vysokoškolským profesorem v Kanadě. V Rožmberku jej znali jako Dolfi Sternscheina a on sám se před svou smrtí nazýval "poslední rožmberský Žid". Z jeho rozsáhlých vzpomínek lze citovat: "Za starých časů, ještě když byl můj otec mladší, byla v Rožmberku i židovská škola - ješiva. Děti od čtyř do deseti let se tu učily základům tóry, talmudu a jiných židovských svatých knih. Také se učily zpívat správným přízvukem staré hebrejské modlitby. Když 19. července 1935 můj otec zemřel, sešlo se na jeho pohřbu přes tisíc lidí, křesťanů i Židů, aby mu vzdali poslední poctu. Vstoupí mi vždycky slzy do očí, když si vzpomenu, že tak ušel osudu mé matky, která zahynula v osvětimských plynových komorách. Spolu s mou matkou bylo zavražděno nacistickým režimem 84 mých strýců, tet, sestřenic a bratranců. Spolu s mou matkou bylo zavražděno šest milonů Židů ..."

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Rožmberk nad Vltavou
Církevní dějiny regionu Český Krumlov