Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie kultury v regionu Český Krumlov > Architektura v regionu Český Krumlov > Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov

Hrádek Křemže

..Lokace:
Hrádek se nachází cca 11 km severně od Českého Krumlova

Původ názvu:
Název Křemže (německý název Krems) je vysvětlován dvěma způsoby. Za prvé z keltského slova, dodnes se vyskytujícího v irštině, kremisa, jež znamená česneková řeka. Druhé vysvětlení se odvozuje od slovanského slova kremža, tady říčka tekoucí s velkým hlukem. Obě slova se vztahují ke Křemežskému potoku, který protéká poblíž obce.

Popis objektu:
Existenci hrádku dnes připomíná pouze vyvýšenina nedaleko náměstí obce Křemže a zbytek obvodových zdí, zabudovaných do nové zástavby.

Stavebně historický vývoj:
Hrádek, poprvé připomínaný roku 1364, byl vybudován na ostrohu nad levým břehem Křemežského potoka. Za Oldřicha II. z Rožmberka došlo roku 1447 ke zboření hrádku.

Hrádek Křemže, detail rekonstrukce části dlažby vstupní síně, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově Historie obyvatel objektu:
Krajina v oblasti Křemže patřila od 13. století pánům ze Strakonic, jejichž prvním sídlem se stal Chlum, po němž se nazývali jako vladykové z Chlumu. Ve 14. století se tento rod rozdělil na vladyky z Chlumu a vladyky z Křemže, přičemž obě rodové větve vlastnily polovinu Křemže. K založení hrádku v Křemži došlo v první polovině 14. století na místě starší tvrze. Nejznámějším příslušníkem vladyků z Křemže a majitelem hrádku byl Jan Smil z Křemže, přívrženec husitů a odpůrce Oldřicha II. z Rožmberka, s nímž se dostal do složitých majetkových sporů, které nakonec zaplatil životem. Oldřich II z Rožmberka se zmocnil lstí Křemže a Jana Smila z Křemže pravděpodobně nechal tajně popravit v českokrumlovském vězení. Ze strategických důvodů nechali Rožmberkové roku 1447 křemežský hrádek zbořit a roku 1451 prodali Křemži bratřím Přibíkovi a Benešovi z Chlumu. Majetek později přešel na manželku Benešova syna Přibíka Markétu z Dlouhé Vsi, která Křemži roku 1547 prodala svému příbuznému Janu Častolárovi z Dlouhé Vsi. V držbě Častolárů z Dlouhé Vsi, kteří sídlili v Chlumu, zůstala Křemže až do roku 1668, kdy Křemži i Chlum koupil a k českokrumlovskému panství připojil kníže Jan Kristián I. z Eggenberku. Po vymření Eggenberků roku 1719 přešlo celé panství včetně Křemže do majetku Schwarzenberků.

Současné využití:
V místě bývalého křemežského hrádku se dnes nacházejí obytné a jiné budovy.

(zp)

Další informace:

Tvrz Chlum
Šlechtické znaky v regionu Český Krumlov
Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce
Mikroregion Podkletí