Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Archelogické výzkumy v regionu Český Krumlov > Pravěké osídlení regionu Český Krumlov

Hromadné nálezy (depoty) z doby bronzové v regionu Český Krumlov

Hromadné nálezy (depoty, poklady) patří bezesporu k nejatraktivnějším pravěkým nálezům. Jde o soubory úmyslně uložených (ukrytých) předmětů, které ve své době představovaly mnohdy značný majetek. Za důvody k jejich ukládání se považují především neklidné poměry, válečné nebo jiné nebezpečí a obavy o odcizení předmětů. Některé depoty pokládáme za sklady obchodníků nebo řemeslníků (např. kovolitců), kteří si schované zboží z nějakých důvodů již nikdy nevyzvedli. Rekonstruují se podle nich směry obchodních cest, původ surovin nebo místa řemeslnických dílen. Poklady lidé ukládali i z kultovních důvodů - jako oběti nejrůznějším božstvům a duchům. Několik hromadných nálezů bronzových předmětů - depotů z doby bronzové - nebo jejich částí se našlo také v regionu Český Krumlov.

Na mapě regionu Český Krumlov jsou vyznačena místa nálezů depotů z doby bronzové: 1 – Havalda u Chvalšin; 2 – Dívčí Kámen; 3 – Hořice na Šumavě; 4 – Český Heršlák; 5 – Vítkův kámen; 6 – Slavče; 7 – Kosov; 8 – Plavnice u Kamenného Újezda. Kresba M. Ernée.

Obr. 1 Na mapě regionu Český Krumlov jsou vyznačena místa nálezů depotů z doby bronzové: 1 - Havalda u Chvalšin; 2 - Dívčí Kámen; 3 - Hořice na Šumavě; 4 - Český Heršlák; 5 - Vítkův kámen; 6 - Slavče; 7 - Kosov; 8 - Plavnice u Kamenného Újezda. Kresba M. Ernée.

Největším z nich je bezesporu hromadný nález 165 měděných žeber ze starší doby bronzové v Havaldě (Hochwald) u Chvalšin (mapa č. 1) v roce 1904. První z žeber vyoral v říjnu toho roku na svém poli, ležícím cca 700 m severovýchodně od Havaldy, obecní radní Josef Bürger. Následně se při kopání v místě nálezu našlo vedle většího kamene 164 dalších žeber. Některá se později ztratila, větší část (postupně 116 kusů) zakoupilo muzeum v Českých Budějovicích a několik se jich dostalo i do muzea v Českém Krumlově. Masivní žebra o celkové váze kolem 35 kg představovala ve starší době bronzové značný majetek. Jedná se patrně o sklad obchodníka s mědí, který převážel tuto drahocennou surovinu z alpských ložisek, ve kterých se těžila a zpracovávala, do Čech. Ukrytý náklad si však již nikdy nevyzvedl. Depot ale s největší pravděpodobností zakopal poblíž cesty, po které se do Čech ubíral.

Havalda u Chvalšin. Část depotu měděných žeber – nález z roku 1904. OVM Český Krumlov. Havalda u Chvalšin. Ukázka žeber z depotu. OVM Český Krumlov.
Obr. 2 Obr. 3

Snad pozůstatkem dalšího depotu stejného stáří je bronzová hřivna, nalezená při stavbě dráhy České Budějovice - Linec těsně u rakouských hranic v Českém Heršláku (mapa č. 4). Ve starší době bronzové bylo uloženo i několik depotů v bezprostředním sousedství hranic regionu Český Krumlov. Je to jednak depot bronzových žeber ze Slavče (mapa č. 6), nalezený v lomu Matěje Trouba na východním úpatí vrchu Kluk přibližně v 90. letech 19. století, a dále dva hromadné nálezy bronzových nástrojů a šperků z Kosova (mapa č. 7; obr. 4 vpravo) a Plavnice (mapa č. 8; obr. 4 vlevo) u Kamenného Újezda. Na východní straně rybníka Čekanov u Kosova se na bronzové předměty narazilo při kopání výkopu v roce 1894. V hloubce asi 50 cm se našlo 5 hřiven, 8 náramků ze svinutého plochého drátu, 9 jednoduchých náramků a terč - falera (obr. 4 vpravo). Předměty byly posléze darovány muzeu v Českých Budějovicích. V Hamerském lese jižně od Plavnice nalezli bronzové předměty již na jaře roku 1885 dělníci při kácení letité borovice. Depot obsahoval 4 bronzové sekery, bronzové dláto, spirálový náramek a 4 bronzové jehlice (obr. 4 vlevo).

Depoty bronzových nástrojů a šperků z Kosova (vpravo) a Plavnice u Kamenného Újezda (vlevo).
Obr. 4

Výjimečnou pravěkou lokalitou v regionu Český Krumlov je hradiště z doby bronzové na Dívčím Kameni (mapa č. 2). Také v jeho areálu se našlo několik hromadných nálezů - depotů z přelomu starší a střední doby bronzové. Nejbohatším a nejzajímavějším z nich je nález z roku 1960 - 2 bronzové sekery, 2 "manžetové" náramky a 250 jantarových korálů uložených v keramické nádobě. Jantarové šperky se do Čech dostávaly zejména z pobřeží Baltského moře a jsou významným dokladem dálkového obchodu. Již o 14 let dříve, v roce 1946, se na jiném místě hradiště nalezl depot několika spirálových náramků zakončených růžicemi (obr. 5). Jejich počet není dnes přesně znám, zdá se však, že byly nejméně tři.

Dívčí Kámen. Bronzový spirálový náramek z nálezu v roce 1946. OVM Český Krumlov.
Obr. 5

Také příslušníci mohylové kultury střední doby bronzové ukládali do země depoty bronzových předmětů. Z regionu Český Krumlov známe takový hromadný nález prozatím pouze jediný. Nalezli ho dělníci při kopání zeminy nad usedlostí čp. 94 v Hořicích na Šumavě v červenci roku 1948 (mapa č. 3; obr. 6-9). Jde o tzv. depot zlomků (obr. 6) - rozlámaných předmětů - sloužící patrně jako sklad suroviny. V depotu z Hořic na Šumavě najdeme části téměř dvaceti předmětů - 6 jednoduchých náramků s rytou výzdobou (obr. 9), 2 ploché náramky se spirálovými růžicemi na koncích a rytou výzdobou (obr. 7), jehlice s pečetítkovou hlavicí, s terčovitou hlavicí a s hlavicí svinutou v očko (obr. 8), dále zlomky dvou srpů, 5 zlomků bronzového drátu a část čepele dýky nebo meče. Depot z Hořic na Šumavě datujeme do stupně BC, do horizontu depotů Plzeň Jíkalka. Předměty jsou dnes uloženy v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově, v jehož expozici je také můžete vidět. Také místem, kde později vyrostlo městečko Hořice na Šumavě, probíhala již v pravěku komunikace vedoucí z Čech k jihu do Podunají. Po ní putoval i majitel zlomků bronzových předmětů, jehož skrýš se podařilo objevit až po téměř čtyřech tisícovkách let.

..
Obr. 6

Ve střední době bronzové byly odlity také dva meče, nalezené v roce 1883 před vstupem do zříceniny hradu Vítkův kámen (mapa č. 5). Meče tu byly uloženy s největší pravděpodobností teprve ve středověku - jako obětina.

Hořice na Šumavě. Ploché náramky se spirálovitými růžicemi na koncích a rytou výzdobou. OVM Český Krumlov.

Obr. 7

Hořice na Šumavě. Jehlice z depotu. OVM Český Krumlov

Obr. 8

Hořice na Šumavě. Jednoduché náramky s rytou výzdobou. OVM Český Krumlov.

Obr. 9

(me)

Další informace:
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
Hradiště z doby bronzové na Dívčím Kameni