Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Archelogické výzkumy v regionu Český Krumlov > Pravěké osídlení regionu Český Krumlov

Keltské oppidum Třísov

Keltské oppidum Třísov je jednou z nejvýznamnějších lokalit jihočeského pravěku. Keltové, reprezentovaní na českém území především kmenem Bójů, dosáhli v průběhu 2. století před Kristem vysoké společenské organizace, jejímž odrazem jsou opevněná sídliště předměstského typu - oppida. V síti českých oppid zaujímají důležité postavení lokality situované při řece Vltavě - Závist u Prahy, Hrazany, Nevězice a nejjižněji položený Třísov. Rozmístění těchto opěrných bodů kolem Vltavy není náhodné a souvisí s komunikací, která spojovala českou kotlinu s Podunajím i jižněji položenými oblastmi.

.. Třísov, schématický půdorys oppida - A) severní akropole, B)  jižní akropole, C) dvojitá linie opevnění na západní  straně, D) opevnění na východní straně.

Archeologický výzkum třísovského oppida zahájil v době před 2. světovou válkou prehistorický seminář německé university v Praze vedený Camillou Streitovou. V letech 1954 až 1981 provádělo systematický výzkum lokality prehistorické oddělení Národního muzea v Praze pod vedením dr. Jiřího Břeně. V Národním muzeu je také uložena většina nálezů. Dnes je třísovské oppidum Národní kulturní památkou a jakékoliv její porušování je trestné.

Počátky třísovského oppida, vybudovaného ve strategické poloze při soutoku Vltavy s Křemžským potokem, klademe do doby kolem poloviny 2. století před Kristem, největšího rozkvětu však dosáhlo v 1. století před Kristem. Osídlená plocha zaujímá plochu 26 hektarů. Opevnění v podobě pásů valů se zachovalo na západní a východní straně oppida. Na severní a jižní straně nebylo asi budováno příliš důkladně - lokalita je tu chráněna prudkými přírodními srázy. Oppidu dominují dvě akropole v jeho severozápadním a jihozápadním cípu. V době největšího rozkvětu bylo oppidum důležitým regionálním výrobním centrem zapojeným do sítě dálkového obchodu a zřejmě hrálo i důležitou úlohu v náboženském životě tehdejší společnosti. Třísovské oppidum nemohlo existovat osamoceně. Ačkoliv se i jeho obyvatelé zřejmě částečně zabývali zemědělstvím, muselo se opírat o síť zemědělských osad tvořících jeho zázemí. Jejich poznání a výzkum je teprve v počátcích. Konec oppida souvisí nejspíše s úpadkem keltské moci v Čechách během 2. poloviny 1. století před Kristem. Nejspíše nezaniklo násilnou cestou, ale bylo opuštěno.

..

..

Třísov, pokus o rekonstrukci kamenných zídek mezi vnitřním a  vnějším opevněním.

Klíčový význam pro existenci každého keltského oppida mělo opevnění. V Třísově byla díky konfiguraci terénu nejmohutnější fortifikace vybudována na jeho nejsnáze přístupném západním okraji. Dnes se její pozůstatky v terénu projevují jako dvě linie valů. Ty vznikly postupným rozpadem původní hradby. Archeologický výzkum umožnil poznat konstrukci a původní vzhled opevnění - sypaný, dřevěnou konstrukcí zpevněný, hlinito-kamenitý val opatřený čelní kamenou plentou.

Vnitřní hradba byla u základny široká 7 m. Čelní kamenná plenta byla zpevněna svisle zapuštěnými trámy ve vzdálenosti 150 cm od sebe. Ve zkoumaném úseku bylo čelo hradby zachováno do výšky až 160 cm. Nad kamennou plentou a vnitřním nasypaným tělesem stála patrně ještě dřevěná hradba.

Vnější opevnění bylo konstruováno podobně. Prostor mezi oběmi liniemi opevnění je vyplněn pravidelně se střídajícími nízkými hřbety a příkopy kolmými k liniím hradeb. Jde zřejmě o zbytky zřícených zídek, které znemožňovaly případný boční pohyb útočníka v prostoru mezi oběmi liniemi hradeb. Tento obranný prvek je v keltském světě zcela ojedinělý.

.. ..

Do hradiště se ze západu vcházelo dvěmi branami. Tzv. klešťovitá brána ve vnitřním valu je jednoduchá - kamennou plentou zpevněné konce valového tělesa se zalamují v pravém úhlu dovnitř do plochy oppida. Mezi nimi stála nejspíše dřevěná věž s bránou. Komunikace uvnitř brány byla vydlážděna valouny. Vnější brána je konstrukčně složitější. Konce valů byly zalomeny nepravidelně a do prostoru mezi ně bylo navíc vloženo šikmé valové těleso, zúžující přístup a oddělující i zde vyvěrající pramen.

Daleko méně informací máme o opevnění na východní straně oppida. Také zde se v terénu částečně dochovalo místo původní brány. K fortifikaci jsou předsunuty dva samostatné "bastiony". Tato část lokality nebyla však dosud archeologicky zkoumána.

O architektuře stojící v areálech českých oppid víme zatím poměrně málo. Veškeré znalosti pocházejí z negativních základů staveb odkrytých při archeologických výzkumech. Doposud se nepodařilo prokázat existenci kamenných staveb. Doloženy jsou sruby či stavby s kůlovou konstrukcí a původně hliněnými stěnami. O podobě jejich nadzemních částí nevíme téměř nic, některé však byly dosti rozměrné. Na oppidu Hrazany byly odkryty půdorysy domů o rozměrech až 15x12 m či základy staveb na kamenných podezdívkách dlouhé až 21 m. Běžně se na oppidech setkáváme s malými chatami s podlahou zapuštěnou pod úroveň okolního terénu. Na keltském oppidu Třísov stávaly obytné stavby, někdy i na kamenných podezdívkách, především při opevnění. Vnitřní plocha oppida byla zastavěna nejspíše hospodářskými objekty o rozměrech 7-9 x 3-4 m s kůlovou (sloupovou) konstrukcí stěn.

Třísov, drobné bronzové předměty. ..

Severní akropole oppida byla zřejmě místem kultu. Archeologové tu odkryli půdorys osmiboké stavby s dřevěnou kůlovou konstrukcí, kterou můžeme s největší pravděpodobností považovat za svatyni.

Areály keltských oppid považujeme za regionální centra řemeslné výroby. Tuto funkci plnilo i oppidum třísovské. Vynikající technologické úrovně tu dosáhla výroba keramiky. Nádoby se již vyráběly na hrnčířském kruhu a pálily v pecích vertikálního typu s roštem, oddělujícím topeniště od vsádky. Nejčastěji jsou zastoupeny hrncovité tvary, nechybí ani mísy či lahve. Pro třísovskou keramickou produkci je typické tzv. tuhové zboží (s příměsí grafitu ve hlíně), které bylo díky svým technologickým vlastnostem předmětem dálkového obchodu. Kromě běžné užitkové keramiky je v třísovských nálezech početně zastoupeno také luxusní hrnčířské zboží s malovaným dekorem - technologický i umělecký vrchol tehdejší keramické produkce.

Mimořádného rozvoje dosáhlo železářství. Vlastní výroba železa probíhala ve specializovaných dílnách zřejmě mimo vlastní areály oppid. Na oppidech však pracovali kováři. O jejich technologických i řemeslných znalostech svědčí desítky známých druhů nářadí, nástrojů, zbraní, různých kování či jiných potřeb (např. nože, břitvy, nůžky, sekery, kosy, radlice, nejrůznější stavební kování, koňská udidla atd.). Železné výrobky se používaly v zemědělství, ke zpracování dřeva či k nejrůznějším činnostem v domácnosti. Zcela nezastupitelné bylo železo pro výrobu zbraní a zbroje - kopí, hrotů šípů, ostruh atd. Vysokého stupně rozvoje dosáhlo i kovolitectví a zpracování barevných kovů. Z bronzu se vyráběly drobné ozdobné a užitkové předměty. Jedním z nejčastějších nálezů jsou spony - spínadla oděvu. Některé můžeme dokonce považovat za šperky. Často se vyráběly i ze železa, vzácněji z drahých kovů. Z dalších šperků a ozdobných užitkových předmětů lze jmenovat náramky, prsteny, pasové zápony, hřebeny, zlomky zrcadel či různé závěsky. Z bronzu se vyráběly i miniaturní zvířecí či lidské plastiky, patrně kultovního charakteru. Na třísovském oppidu dokládá zpracování barevných kovů kromě četných nálezů hotových výrobků také výrobní odpad jedné z kovoliteckých dílen - četné zlomky odlévacích forem.

Značný rozkvět zažívalo v době oppid sklářství. Z modré, žluté, hnědé či zelené skelné hmoty se vyráběly pestré náramky, prsteny, korály a perly. Jejich četné nálezy pocházejí i z Třísova. Vysoké úrovně dosáhlo zpracování kosti na šídla, udice, hladítka či dokonce hrací kameny. Na třísovském oppidu se ale výrobky z kosti dochovaly jen v omezené míře. Textilní výrobu nepřímo dokládají četné hliněné přesleny.

.. .. .. ..

Důležitou součástí života třísovského oppida byl patrně obchod, doložený nálezy výrobků importovaných z římských provincií - zlomky keramického kahanu či fragmenty bronzových nádob. Vlastní směnu uvnitř oppida ilustrují ojedinělé nálezy zlatých, stříbrných a bronzových mincí nebo bronzové misky přenosných vah.

(jm)

Další informace:
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov