Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Kostel sv. Mikuláše v Rožmberku nad Vltavou

Farní kostel v Rožmberku nad Vltavou, foto: Lubor Mrázek V Cechnerově Soupisu kulturních památek je uváděn rožmberský farní kostel jako kostel Panny Marie, což je však chybný údaj. Dle farní pamětnice zde byla plebánie již v roce 1150. Teoreticky je to možné; mohla to být dřevěná kaple nebo kostelík, který patřil k faře Zátoň. První písemný údaj o kostele v Rožmberku pochází až z roku 1277, kdy potvrdil biskup Jan nadání manželky Voka z Rožmberka na zdejší kostel a v oce 1279 Jindřich z Rožmberka odevzdal farní správu vyšebrodskému cisterciáckému klášteru.

Nynější kostel byl z velké části postaven v druhé polovině 15. století. V roce 1465 posvětil Sigmund Pirchan hlavní oltář a loď byla zaklenuta v roce 1480. Již v roce 1488, "byl kostel znovu zaklenut". Nejspíše se však jednalo o zaklenutí chrámové lodi. Dle zápisů vyšebrodského kláštera byla však klenba kostela v Rožmberku dokončena až v roce 1583. To se dle všeho týká klenutí nad presbytáři, kde jsou patrna dvě stavební období. Patky jsou založeny z konce 15. století a klenba, neorganicky na patkách sedící, jeví ráz nejposlednějšího období gotiky, v kterém se na venkově stavělo až do 16. století. Jako většina českých kostelů byl i farní kostel v Rožmberku od husitských dob do doby násilné rekatolizace po roce 1621 v rukou kněží pod obojí. V roce 1664 byl znovu vysvěcen vyšebrodským opatem Jiřím Windschuhem. Tehdy měl kromě hlavního oltáře i čtyři postranní: oltář Panny Marie, svatého Václava, svatého Štěpána a svatého Linharta. V roce 1762 byl hlavní oltář vyměněn za nový. V roce 1881 byl celý kostel zvenčí opracován, přičemž byla zničena většina kamenických značek.

V roce 1893 byly dány nové varhany a v roce 1900 zřízeny místo barokních nové postranní oltáře v gotickém slohu. Mezi severním bokem kněžiště a východní zdí kostela je vestavěna mohutná věž s točitým schodištěm. U obou bočních vchodů jsou předsíně, stejně jako u kněžiště, odkud je vchod na oratoř. Celá budova, kromě přístavku k oratoři, spočívá na kvádrové trnoži o skosené vrchní hraně, jež se na rozích prostupuje.

Rožmberk nad Vltavou, náměstí, historická pohlednice, zdroj: Album starých pohlednic Českokrumlovsko, Roman Karpaš, Jiří Záloha, 2001, ISBN - 80 - 86424 - 8

Ve výši 320 cm nad trnoží obíhá stavbu pásová římsa. Na jižní straně kněžiště je pod pásovou římsou mezi dvěma pilíři fresková malba představující smrt Panny Marie o velikosti 340x180cm. Pochází z počátku 17. století a zdobila hrobku Schreinerů. Šest opěráků podporuje zdi kněžiště; dva jsou kolmo na zdi a čtyři paprskovitě kolem závěru. Věž se zvedá na čtvercovém půdorysu o délce stran 790 cm do výše hlavní římsy, která je 30,5 m nad zemí. Věž je třípatrová a střecha, přerušená uprostřed každé strany vikýři, v nichž jsou ciferníky hodin, dosahuje výše 45,5 metru. Na východním rohu věže je nad trnoží nápis "W 1413". Jižní vchod do kostela má profilaci z konce 13. století. Předsíňka severního vchodu do kostela obsahuje zbytky freskové malby Krista na kříži z počátku 17. století o velikosti 120x160 cm.

Okna v kněžišti jsou čtyři s ostěním o jednom prutu s kružbami. Jedno okno pochází ze 14. století a zbývající tři pozdně gotická z konce 15. století. V lodi jsou čtyři okna. První okno na jižní straně od kněžiště má dva pruty, zbývající po jednom prutu. Vnitřek působí velmi příznivě výškovými poměry a bohatými klenbami; dojem ruší neorganické připojení kleneb na starší patky. Kněžiště je 900 cm široké a 14,5 metru dlouhé. Je 12 m vysoké, hvězdové, s podvléknutými žebry, jež v půdoryse tvoří tři hvězdy sestavené z oblouků. Na jedné klenbové patce je znak s pětilistou rožmberskou růží.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Rožmberk nad Vltavou
Církevní dějiny regionu Český Krumlov
Církevní objekty v regionu Český Krumlov
Farní kostel svatého Bartoloměje ve Vyšším Brodě