Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie kultury v regionu Český Krumlov > Architektura v regionu Český Krumlov > Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov

Hrad a klášter Kuklov

Kuklov, trosky hradiště Lokace:
Hrad a klášter Kuklov se nachází asi 3 km severně od Brloha.

Původ názvu:
Název Kuklov (německý název Kugelweid) je pravděpodobně odvozen z latinského slova cuculla (kukla, kapuce) a německého výrazu Weid (pastvina). Doslova se tedy jedná o kukelskou pastvinu.

Kuklov, trosky hradiště Kuklov, trosky hradiště

Popis objektu:
Na skalnaté lesní vyvýšenině se nacházejí zříceniny hradu ze 14. století, sestávající ze zbytků zdiva a hradního příkopu vylámaného ve skále. Poblíž hradu jsou situovány také zříceniny kláštera paulánů z konce 15. a první poloviny 16. století. Dochovány jsou obvodové zdi pozdně gotického jednolodního kostela, s pětibokým závěrem a dvěma opěráky na jižní straně. Zbytky klášterních budov se zachovaly pouze ve zdivu domů, které vznikly později okolo zřícenin kláštera.

Stavebně historický vývoj:

Klášter Kuklov, z vnitřních prostor objektu Hrad, založený ve 14. století, měl dvojdílnou dispozici s jádrem na skalní vyvýšenině a velkým obdélníkovým předhradím. Roku 1395 byl kuklovský hrad dobyt Rožmberky a rozbořen. Od té doby je už připomínán jako pustý. V blízkosti zřícenin hradu došlo roku 1495 k založení kláštera paulánů. Stavba pozdně gotického kláštera se protáhla až do první třetiny 16. století a nakonec nebyla nikdy dokončena. V okolí nedostavěných opuštěných budov postupně vznikly domy, jejichž majitelé užívali zbytků kláštera jako zdroje stavebního materiálu. Některé obytné domy byly přímo zakomponovány do objektů bývalého kláštera, což výrazně ovlivnilo dispozici celé vesnice.

Významné architektonické detaily:

  • sedlový portál s bohatě profilovaným ostěním v západní části lodi

  • sedlový portál ve zbytku klášterní budovy s letopočtem 1514

Historie obyvatel hradu a kláštera:
Zakladatelem hradu Kuklov byl pravděpodobně biskup Jetřich Mindenský, známý svým působením v Čechách okolo roku 1357. Po jeho smrti připadl hrad do vlastnictví krále. Později se stal Kuklov příčinou jedné z mnohých rozepří krále Václava IV. s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Jednalo se o konflikt hospodářského rázu, vyvolaný kuklovským purkrabím Václavem ze Švamberka. V době spiknutí české šlechty proti Václavu IV. byl královský hrad Kuklov dobyt roku 1395 Jindřichem III. z Rožmberka a následně pobořen. Po urovnání sporů věnoval Václav IV. kuklovský hrad již zmíněnému Jindřichovi III. z Rožmberka, který již nepřikročil k jeho obnově. V blízkosti zřícenin hradu Kuklov došlo v roce 1495 k založení kláštera poustevníků řádu sv. Františka z Pauly. Řeholníky povolal do Kuklova Petr IV. z Rožmberka se svým bratrem Oldřichem z Rožmberka. Pauláni zahájili výstavbu kláštera, který však nebyl nikdy dokončen. Pravděpodobně okolo roku 1530 opustili řeholníci nedokončený klášter, který od té doby postupně zchátral. V jeho blízkosti poté Rožmberkové založili pivovar a hospodářský dvůr. V průběhu třicetileté války pobořila opuštěný kuklovský klášter a přilehlý dvůr švédská vojska.

Klášter Kuklov, celek

Legendy a vyprávění:
Při vpádu švédského vojska do kuklovského kláštera bylo pobito několik mnichů a zbytek řeholníků, kteří nestačili uprchnout tajnou podzemní chodbou, byl pochytán a pověšen na velké lípě před klášterem. Jeden se zachráněných mnichů, zbožný bratr Erazim, se po této události usadil v hlubokém hvozdu Blanského lesa, kde si na mýtině u skalního převisu zřídil poustevnu. Poustevník, dlící neustále na modlitbách a žijící pouze ve společnosti ochočené laně, se stal brzy vyhledávaným duchovním rádcem venkovanů z okolních vesnic. Jedné tuhé zimy však roztrhala poustevníka divá zvěř. Zbytky jeho těla pochovali vedle poustevny. Od té doby se toto místo nazývá U černého muže na památku zbožného poustevníka, který označení černý muž získal díky barvě svého řeholního hábitu.

Klášter Kuklov, vstupní gotický portál, pohled z vnějšku objektu

Současné využití:
V okolí zřícenin kláštera se dnes nacházejí domy. Zbytky hradu i kláštera jsou veřejně přístupné.

Další informace:
Církevní dějiny regionu Český Krumlov

(zp)