Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Lazebníci ve Vyšším Brodě

Papež jako Antikrist. Zástupce boha na zemi je obklopen ženami - svůdnicemi, zdroj: Toulky českou minulostí II, Petr Hora, 1991, ISBN - 80 - 208 - 0111 - 1 V 16. století mělo již každé město a městečko své lázně. Vyjímkou nebyl ani Vyšší Brod. Byly umístěny v domě, který později dostal číslo popisné 88. V tomto domě byly nejen lázně, ale bydlel zde i lázeňský, kterému se říkalo lazebník. Svědčí o tom mimo jiné i vyšebrodský urbář z roku 1530, kdy je zde uváděn Bader, tedy česky lazebník, lázeňský. Po něm v roce 1537 je zde uváděn Wolfgang Bader a od roku 1574 až do roku 1596 Hans Neilinger. Lázně v tomto domě existovaly nejméně do roku 1827, kdy je uváděn poslední z generace Haasů, Anndreas.

Lázně ve Vyšším Brodě byly majetkem obce, která je lazebníkovi pronajímala za plat do dědičného držení. Hosté byli usazeni ve velkých oválných dřevěných bečkách naplněných horkou vodou. Po usazení hosta byly většinou bečky zakryty prkny tak, že návštěvníkovi ven vyčnívala jen hlava. To proto, aby horká voda vydržela co nejdéle. Do lázně se přidávalo různé voňavé "kořání", většinou sušená mateřídouška. Aby lazebník vytvořil páru, kladl do kotle s vodou žhavé oblázky nebo "štáfy žhnoucího železa". Při koupání nebo po něm přinášel lazebník hostům jídlo a pití. V německé kronice Vyššího Brodu je uvedena poznámka: "Lázně zejména v sobotu bývají hojně navštěvovány. Pro chudinu a žáky byly určeny zvláštní lázně s pivem a chlebem. Za to se museli pomodlit za zemřelé". Říkalo se tomu Seelbäder, dušičkové lázně. Při vlastní lázni byly ještě dvě místnosti. Jedné se říkalo "zuvadla", v ní se návštěvníci zouvali a svlékali. V druhé provozoval lazebník nebo jeho pomocník - barvíř - holení a stříhání. Současně se zde na jaře a na podzim i pouštělo žilou.

Několik dobových účesů, zdroj: Toulky českou minulostí II, Petr Hora, 1991, ISBN - 80 - 208 - 0111 - 1

Mnohdy lázně bývaly místem, kde host mohl nalézt společnost lazebnic. Jejich dovádění s lázeňskými návštěvníky je zobrazeno např. i v Jenském kodexu. Když v sobotu před svatou Barborou roku 1608 vydal vyšebrodský opat Paulus Farrenschon "artikule a řády městečka Vyšší Brod - Jak se má spravovat každý občan", v úvodu napsal: "Tyto zde platily už dlouhá léta a teď byly zpečetěny". Mezi 63 body je zajímavý bod 61: "Kdo je správcem lázně, je jako lazebník povinen, aby se o všech obvyklých dnech v lázních koupalo. Lazebník je také povinen zříditi komůrku, ve které se ženy oblíkají a svlékají".

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Historie cechu a řemesel v regionu Český Krumlov
Historie cechu a řemesel ve městě Český Krumlov
Historie hospodářství v regionu Český Krumlov
Vyšší Brod