Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Šlechtické rody v regionu Český Krumlov

Švamberkové

Zámek Český Krumlov, Znaková chodba, znak pánů ze Švamberka, foto: Lubor Mrázek Švamberkové patřili mezi staré české rody s původem v západních Čechách na rodovém sídelním hradu Krasíkov. Počátky švamberského rodu lze vysledovat již v první polovině 13. století. Pojmenování přijali v duchu rytířské módy poněmčením erbovního znamení labutě (Schwann) ve svém znaku. Do jižních Čech postupně pronikali během 15. a 16. století, kdy získali panství Zvíkov, Milevsko, Orlík a Bechyni. Největšího mocenského vlivu však dosáhli jako dědicové rožmberského majetku.

Většina rozsáhlého rožmberského panství měla, alespoň podle smlouvy z roku 1484 o vzájemném dědictví mezi Rožmberky a Švamberky, v případě vymření jednoho z rodů, přejít po smrti Petra Voka z Rožmberka právě na spřízněný rod Švamberků, jelikož členové obou rodů často vstupovali do manželských svazků. Na konci 16. století, kdy bylo jasné, že manželství Petra Voka a Kateřiny z Ludanic zůstane již bez potomka, zveřejnil Jan Jiří ze Švamberka své oprávněné nároky na rožmberské dědictví a prosazoval uznání vzájemné rodové dohody. Především však vznášel protesty proti odkazům a prodejům některých rožmberských panství a vztahy mezi oběma rody kalily žaloby, soudní jednání a spory o platnosti převodů majetku. Již roku 1597 postoupil Petr Vok svému synovci Janu Zrinskému ze Serynu, synovi hraběte Mikuláše Zrinského a sestry Evy rozené z Rožmberka, panství a hrad Rožmberk a po své smrti také Třeboň a Vyšší Brod, což vyvolalo řadu protestů na straně pánů ze Švamberka. Vzájemné spory zesílily zejména po prodeji českokrumlovského panství císaři Rudolfu II. roku 1601. Dědické spory ukončila až závěť Petra Voka z Rožmberka sepsaná roku 1610 na Třeboni, kde bylo potvrzeno postoupení Rožmberka Janovi Zrinskému ze Serynu s výhradou, že kdyby zemřel má panství připadnout Janu Jiřímu ze Švamberka.

Spojením švamberského a rožmberského dědictví tak patřil švamberský rod mezi nejmajetnější české šlechtické rody, neboť po smrti Petra Voka z Rožmberka roku 1611 a neočekávaném umrtí Jana Zrinského ze Serynu v roce 1612 získali panství Rožmberk, Nové Hrady, Libějovice, Borovany a Třeboň s rezidenčním zámeckým sídlem.

Znak rodu Švamberků Po smrti Jana Jiřího ze Švamberka roku 1617 převzal správu nad rodovým majetkem jeho syn Petr. Ten se výrazně prosadil také jako vůdčí osobnost české stavovské opozice proti císaři Ferdinandu II. I když Petr ze Švamberka zemřel v roce 1620, byl majetek rodu konfiskován a panství Rožmberk a Nové Hrady získal Karel Bonaventura Buquoy, generál císařských vojsk.

Popis znaku:
Ústřední figurou znaku rodu Švamberků je bílá labuť (Schwann) se zlatým zobákem (pyskem) na červeném poli. Po získání rožmberského dedictví na počátku 17. století polepšili znak o motiv rožmberského erbu v pravé části půleného znaku.

(mj)