Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Tkalcovský cech ve Vyšším Brodě

Práce na tkalcovském stavu ve 2. polovině 16. století, zdroj: Toulky českou minulostí III, Petr Hora, 1994, ISBN - 80 - 85621 - 97 - 5  Ve staré německé kronice Vyššího Brodu se píše: "Z užitkových rostlin se zde kromě obilovin výborně daří lnu, jehož pěstování sahá až do nejstarších dob." A právě tato věta mě vedla k cestě za historií tkalců ve Vyšším Brodě. Len se vyséval obvykle na úhor, v květnu nebo začátkem června, a dozrával asi za třináct týdnů po osevu, což je pro krátké šumavské léto dostatečné. Již v roce 1506 je v sídle panství, v Rožmberku, privilegiem ustanoven cech tkalců, kam nepochybně patřili i tkalci vyšebrodští. V roce 1531 se připomíná první tkadlec i v nedalekých Studánkách. Počet tkalců ve Vyšším Brodě zřejmě stále stoupal, a tak 10. července 1568 vydal vyšebrodský opat Johann se souhlasem Viléma z Rožmberka privilegia pro samostatný cech tkalců ve Vyšším Brodě. Privilegium má celkem třicet ustanovení. Prvé zní: "Dva přísežní mistři řemesla zaručí, že celé řemeslo jich bude poslušno a bude se řídit řádem. Kdo chce u nich být mistrem, ten má mít dobré zákazníky, má být zbožný a počestně narozený a má své řemeslo řádně vykonávat, předloží list o narození a o vyučení a přislíbí, že k udržení cechu bude zachovávat jeho řád. Má také zaplatit tři kopy a deset funtů vosku. Osvobozeny od toho jsou jen mistrovy děti, jež se narodily ve Vyšším Brodě a jejich vdovy."

V dalších bodech se upřesňuje, jak se má mistr chovat, jak mezi znesvářenými mistry sjednat smír, hovoří se zde i o pokutách do cechovní pokladny. Zajímavé jsou články osm, devět a deset. Říká se v nich: "Kdo ztratil přízi nebo ji prodal a nedostál slovu, ten má řemeslo zanechat do té doby, až se s lidmi vyrovná. Kdo nedělá dobrou práci nebo kdo za lehkou práci žádá cenu jako za těžkou, ten bude potrestán. Kdo bude přistižen při krádeži, ten budiž z cechu vyloučen." Jak jednoduché, ale jasné věty, které nedávají dvojí výklad. Každý, kdo chtěl utkat plátno, si většinou přinesl vlastní přízi a zaplatil za práci. V roce 1562 napsal Petr Ondřej Mattioli ve svém Herbáři, jinak bylináři velmi užitečném: "Tkadlec len nejprve snuje na snovadlo, souče na cívky a učině sobě vosnovu i outek. Ten vosnovou potom navíjí skrze brdlo na vratidlo a přisukuje, někdy vesele s prozpěvováním, někdy s hněvem i sápáním, s láním i na ženy naříkáním, a tak se již ten len na plátno utká." Jak se to zdá po přečtení jednoduché. Ale jak se dovídáme z tkalcovského privilegia Vyššího Brodu, "kdo by se chtěl vyučit řemeslu, ten má mít dobré doporučení, že se zbožně a počestně narodil a mistrovi přislíbil, že se chce po čtyři roky učit. Má také složit záruku pěti kop a zaplatit šest funtů vosku. Když se učeň vyučil, pak má jít na dva roky na vandr, dříve než se stane mistrem."

Tři fáze textilní výroby - tkaní, předení a tzv. vochlování (rozčesávání lnu na jemnější vlákna) - v dobovém znázornění, zdroj: Toulky českou minulostí II, Petr Hora, 1991, ISBN - 80 - 208 - 0111 - 1

Zvláštní skupinu tkalců představovali nejlepší tkalci. Ve vyšebrodském privilegiu tkalců se říká: "Kdo by z tkalců uměl ubrusy, cvilinky, golče všelijakých dílem v čtyřšichtě a tříšichtě brzo dělati, aby dělal obci ke cti a sobě k užitku." Téměř doslovné znění je i v Řádu měst rožmberských pro Třeboň, Lomnici a Veselí z roku 1519. Šlo s největší pravděpodobností o specializované tkalce, kteří dovedli tkát různé vzorované tkaniny v keprových a atlasových vazbách, které jsou uváděny v historických pramenech.

První primátor Vyššího Brodu, který byl vyšebrodským primátorem od roku 1608, se jmenoval Simon Malschinger, "provozoval rozsáhlý obchod plátencký" a mezi jeho zákazníky byl i poslední Rožmberk Petr Vok, jak dosvědčuje objednávka z 10. listopadu 1610. Dalšími známými vyšebrodskými tkalci z roku 1620 jsou Bartl Thoman a Michael Leitgeb. V berní rule z let 1652 až 1656 je téměř u všech vsí a samot na Vyšebrodsku poznámka "plátnem a předivem se živí." Vizitační komise, která ukončila na vyšebrodském panství svou činnost 27. října 1653, uvádí ve Vyšším Brodě jedenáct tkalců, a po jednom ve vesnicích Hradový, Slupečné a Studánky. Mezi majiteli domů jsem našel v roce 1653 devět jmen tkalců a v roce 1712 deset jmen tkalců. Zajímavý údaj je i u vyšebrodského faráře Martina Nacha z roku 1599, o placení desátků na této faře: "Sedlák Gregor z Petřejova odváděl deset snopů lnu a jednoho kohouta. Ve vesnicích Bystrá a Kamenná též každý sedlák jeden sýr, krmenou husu a dva, případně jeden snop lnu."

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Historie cechu a řemesel v regionu Český Krumlov
Historie cechu a řemesel ve městě Český Krumlov
Historie hospodářství v regionu Český Krumlov
Vyšší Brod