Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Kamnáři ve Vyšším Brodě v 16. století

Kamnáři byli elita mezi hrnčíři. Název kamnář vznikl z latinského slova caminus, což znamená ohniště. První kamna vznikla v alpských klášterech, kde bylo nutné vytápět obytné prostory jinak, než otevřeným ohništěm v krbu. První kamnáři přišli do Vyššího Brodu z Rakouska na pozvání vyšebrodského cisterciáckého kláštera. V roce 1530 byli ve Vyšším Brodě čtyři majitelé domů, kteří měli ve svém příjmení kamnář, německy Hafner. Pouze u Hanse Katerhafnera, tedy "bručouna kamnáře", je zaznamenáno kamnářské řemeslo. Majitelem domu číslo 21 byl v roce 1530 Michael Holzbauer, který byl také kamnářem. O rok později, přesně 5. února 1531, rozhodoval na Krumlově Jan z Rožmberka spor mezi městem Vyšší Brod a obcí Studánky. Zakázal ve Studánkách řemesla krejčí a švec, ale na druhé straně rozhodl: "Tak nechť pracují kamnáři, usedlí ve vesnici Studánky, a kovář, rovněž ve vsi spolu s tovaryšem a učedníkem, poskytují užitečné služby svým zákazníkům, aniž by byl důvod ke stížnostem ze strany vyšebrodských a k nedorozumění, a to na věčné časy".

Kamnářská hlína se nalézala zejména kolem Boršíkovského potoka. K výrobě kachlí jí používali nejen kamnáři ze Studánek a Vyššího Brodu, ale i rakouští kamnáři z okolí Leonfeldenu. Kachle se dělaly z hliněných rozválených plátů na hladkém tvrdém prkně. Měly rozměry 20x20 cm. K plátům se přilepily po stranách "štumfy", které měly dírky, jimiž se při stavění kamen prostrkovaly dráty, aby se usazené kachle nerozestupovaly. Po zaschnutí se vyhladily širokým nožem. Moučka na glazuru, které se říkalo "flcavka", se rozmočila ve vodě a kachel se glazurou poléval. Když kachle zaschly, zdobily se tapováním a po zaschnutí se polévaly suříkem. Při pálení suřík shořel a kachle dostaly lesk. Při pálení se topilo suchým smrkovým dřívím. Kachlová kamna mívala tři tahy, čímž se zajišťovalo využití tepla.

V hrnčířské dílně kolem r. 1500. Dobový dřevoryt, zdroj: Toulky českou minulostí II, Petr Hora, 1991, ISBN - 80 - 208 - 0111 - 1

Ještě před požárem vyšebrodského kláštera v roce 1536 vydal jeho opat listinu, která potvrzovala, "že jste své služby nabízeli s pořádkem ve vašem řemesle, že jste byli nadaní a svobodní", jak vzpomíná cechovní privilegium z 29. září 1554. Toho dne, na svátek svatého Michaela archanděla, vydal vyšebrodský opat, převor a konvent kamnářům z Vyššího Brodu a ze Studánek privilegium, které stvrdil svou pečetí i Vilém z Rožmberka. Z této listiny se dovídáme, že mistry kamnáři v onen den byli i Michael Holzbauer a Štefan Katter z Vyššího Brodu. Ten první byl měšťanem v dnešním domě číslo 21, druhý byl onen kamnář bručoun z domu číslo 92. Ve Studánkách bylo osm mistrů kamnářů: Urban Geyem, Hans Leotol, Georg Haffner, Andre Haider, Amand Grimoalt a Martin Schmuckberr.

V cechovním řádu jsou jednotlivé artikule věnovány přijímání tovaryšů a učedníků, způsobu zkoušek a vydávání dokladu o řádném vyučení. Kamnářem se učil učedník tři roky a na závěr musel předvést mistrovský kus, kterým býval pivovarský kotel, několik kotlů s víkem a kachlová kamna. Dále cechová artikule řeší přijímání nových tovaryšů a pořádání "mistrovské hostiny". Velmi rozsáhle je zde rozveden systém pokut a plateb, které jsou vždy stanoveny hodnotou "funtu vosku". Cechovní artikule stanovily, že po vyučení dostával tovaryš od mistra vedle výučního listu i nový oblek. Pokud chtěl tovaryš "po týdny vandrovat", musel to mistrovi oznámit 14 dní dopředu. Stejná lhůta platila i v případě, když chtěl mistr tovaryše propustit. Za největší provinění se považovalo, když kamnář prodal jinému kamnáři kachle. Privilegium povolovalo cechu mít svůj znak a používat vlastní pečeti.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Historie cechu a řemesel v regionu Český Krumlov
Historie cechu a řemesel ve městě Český Krumlov
Historie hospodářství v regionu Český Krumlov
Vyšší Brod