Procházka zámeckými nádvořími a zahradou

Procházka začíná na Latránu u Červené brány.

Z ulice Latrán vstoupíme Červenou branou na I. nádvoří (Rejdiště). Je to prostor původního předhradí s valy a hradbami, ve svém stavebním vývoji do konce 16. století se zformoval do podoby zastavěného hospodářského dvora. Zajímavá je historie dlouhé budovy po levé straně, dnes Studijního centra. Po staletí bývala zámeckými konírnami, než byla v průběhu 30. let 20. století upravena na kancelářské prostory a archiv a v roce 1938 se sem přesunulo sídlo NSDAP. Sloupová síň v přízemí byla vymalována motivy vojáků bojujících pod hákovými kříži a ve výklenku stála dvoumetrová socha říšské orlice. Po roce 1948 se zde usadil Sbor národní bezpečnosti - výmalba se změnila v duchu socialistického realismu a do výklenku byla umístěna místo orlice busta Klementa Gottwalda. Dnes je tu centrum určené pro studijní pobyty, konference či kulturní události.

Cestou na II. nádvoří přecházíme hluboký hradní příkop po kamenném mostu z roku 1647, který je na místě původního dřevěného padacího mostu. Nezapomeňte tu pozdravit místní medvědy, jsou tu teď tři - Marie Terezie, Vilém z Rožmberka a Polyxenie. Medvědi jsou na krumlovském zámku chováni od 16. století, tenkrát šlo živoucí doklad domnělé příbuznosti pánů z Rožmberka s italským rodem Orsini (orso v italštině = medvěd).

II. nádvoří je prostorem původního Dolního hradu a nyní výchozím bodem pro návštěvu zámecké věže a Hradního muzea. Na první pohled upoutá pozornost šedá dvoukřídlá budova Nového purkrabství z 2. poloviny 16. století s tzv. chiaruscurovými renesančními malbami fasády. Od roku 1742 do 1949 zde mimo jiné byla kasárna Schwarzenberské gardy. Pozůstatkem po ní jsou čtyři děla, nejstarší z nich z roku 1608. Další zajímavou budouvou je protilehlá mincovna, nejmladší ze staveb zámeckého areálu. V historických pramenech ji lze v těchto místech spolehlivě lokalizovat až v 80. letech 17. století. Po požáru v roce 1729 byla budova přestavěna a zvýšena o jedno patro. Zachována byla v původním barokním slohu, pouze vnitřní dispozice je místy změněna klasicistními nebo novodobými příčkami. Kromě provozu na ražbu mincí tu býval byt knížecího lovčího, později kanceláře velkostatku nebo lesního ředitelství. Dnes je přízemí adaptováno pro potřeby správy zámku a ve sklepních prostorách jsou depozitáře Státního oblastního archivu.

Ke III. zámeckému nádvoří stoupáme klenutou chodbou, kterou nechal vybudovat jako vjezd do Horního hradu Vilém z Rožmberka (1535-1592). Soubor palácových stavení tvořící Horní hrad a obklopující III. a IV. nádvoří zámku se vytvářel v jednotlivých stavebních etapách od poloviny 14. do 18. století. Budovy si uchovaly renesanční charakter z doby svého největšího rozkvětu ve 2. polovině 16. století. Zajímavost: Na upraveném skalním masivu jsou pod nádvořím vícepodlažní klenuté sklepy (přístupné v návštěvnické sezóně) stavěné jako spolehlivý základ pro zdi paláce a dosahující výšky až několik desítek metrů. Malby fasád obou nádvoří z konce 16. století znázorňují výjevy a osobnosti z řeckých a římských dějin. Spočítejte s dětmi všechna skutečná i iluzivní (namalovaná) okna na III. nádvoří. Kolik jste jich našli?

Na V. nádvoří zámku se dostaneme přes tzv. Plášťový most, jednu z dominant Krumlova, technicky odvážné a působivé dílo. Otevřená část mostu spojuje čtvrté a páté zámecké nádvoří, nad ní nacházejí dvě chodby.  Ta ve spodním patře spojuje Maškarní sál se zámeckým divadlem, horní chodbou lze projít až do zámecké zahrady a druhým směrem se přes krovy zámku procházelo až do kláštera. Dnešní podoba mostu pochází z roku 1777.

V. nádvoří tvořily původně stavby fortifikačního či hospodářského charakteru, v roce 1684 zde Jan Kristián I. z Eggenberku nechal postavit budovu divadla. Zámecké barokní divadlo je unikátem v mezinárodním měřítku - v celistvosti svého původního vybavení se zde zachovala ukázka vyspělé barokní scény (hlediště, jeviště, jevištní technika, kulisy, kostýmy, rekvizity, osvětlovací technika), ale i v bohatá archivní dokumentace repertoáru.

Železná brána s objektem vrátnice uzavírá V. nádvoří zámeckého areálu, další stavby se nacházejí v prostoru zámecké zahrady. Cesta vpravo směřuje k části zahrady nazývané letní jízdárna, v její bezprostřední blízkosti je budova zimní jízdárny z poloviny 18. století.

Nedílnou a nejrozsáhlejší součástí zámeckého areálu je barokní zahrada založená v 17. století. Leží na návrší, na pozemku ve tvaru protáhlého obdélníku o rozměrech zhruba 150 x 750 metrů. Celková plocha zahrady činí téměř 11 hektarů a celá je obehnané ohradní zdí. Části zahrady:

• Terasa tzv. letní jízdárny je část zahrady nejblíže zámku. Jedná se o obdélníkový prostor lemovaný vzrostlými lipami, v minulosti využívaný jako cvičiště v jízdě na koni, s ní sousedí budova bývalé zimní jízdárny z 18. století. Nyní slouží především jako prostor pro konání společenskách akcí. 
• Terasa tzv. dolního parteru je rozsáhlá zhruba čtvercová plocha s náznakově rekonstruovanou rokokovou úpravou, v horní části je ukončena schodištěm s rokokovou kaskádovou fontánou z poloviny 18. století se sochami vodních božstev, balustrádou, vázami a alegoriemi čtyř ročních období.
• Terasa tzv. horní zahrady je největší částí zahrady. Je zhruba 500 metrů dlouhá a 150 metrů široká a má převážně volnou zahradní úpravu. V zadní části najdete velký čtvercový rybník a vidět tu můžete také následující objekty: hudební pavilón v horní části z období rokoka, letohrádek Bellarie postavený v raně barokním slohu za časů Jana Kristiána z Eggenbergu v letech 1690–1692 a před ním otáčivé hlediště.